Biomasa po proběhnutí anaerobní fermentace (tzv. fermentační zbytek nebo fermentát) je běžně využíván jako organické hnojivo nebo pro výrobu certifikovaných organo-minerálních hnojiv (pokud budou využita pouze pro vlastní spotřebu, není certifikace potřeba, ale je potřeba provádět rozbory z pohledu zatížitelnosti půdy dusíkem).
V návrzích BPS doplňuje (tam, kde je to potřeba či je to výhodné) BPS technologickým zařízením, které umožní zvýšit užitnou hodnotu fermentátu. Jde o tzv. „modul úpravy vlastností fermentátu“, který slouží k úpravě vlastností fermentátu přesně podle výsledků rozborů půdy nebo přání klienta, např. :

• Hygienizace.


• Dotace minerály, vápnem, apod.


• Úprava na požadovaný tvar.


• Balení a pytlování, apod.

Kromě úpravy vlastností fermenátu je vhodné domyslet i aplikační postupy na půdu případně zvážit prodej baleného fermentátu jiným zájemcům (např. jako certifikované organo-minerální hnojivo). Tímto kombinovaným způsobem je možno efektivně využít fermentátu v zemědělské výrobě a přispět k její vyšší efektivitě nejen z hlediska doplnění živin a potřebných látek v půdě, ale i z hlediska snížení nákladů na aplikace hnojiv a zajištění doplňkových příjmů z komerčního prodeje hnojiv.
Další možností využití fermentátu je jeho zpracování do formy pelet pro energetické využití jako paliva. Toto využití fermentátu shledáváme přijatelným pouze z ekonomického hlediska tam, kde není vazba na půdu (např. výkrmny brojlerů ve vlastnictví subjektů, které nevlastní půdu, apod.). Zastáváme názor, že organickou hmotu je potřeba vrátit do půdy.

Využití fermentátu jako organického hnojiva.
Vlastnosti biozplynovaného substrátu závisí především na druhu zpracovávaných materiálů, méně už na technologickém procesu. V porovnání s přímou aplikací surového materiálu (např. prasečí kejdy) má anaerobně zfermentovaný substrát řadu výhod :

• substrát je biologicky stabilizovaný a homogenizovaný,


• zvýšení využitelnosti živin a snížení jejich vyplavitelnosti,


• snížení obsahu patogenů a semen plevelů,


• snížení zápachu,


• pokles emisí skleníkových plynů.

Další možností je následná separace tuhé frakce ze substrátu lisováním (kalolis), sedimentací či odstřeďováním (odstředivka), za účelem jejího následného zhodnocení. Tuhá frakce s vysokým obsahem organické hmoty se může kompostovat, čímž vznikne kvalitní statkové hnojivo. Následný prodej kompostu musí pokrýt alespoň náklady na nutnou transformaci biozplynovaného substrátu.

Zbylá tekutá frakce s vyšším obsahem živin (NPK) může být opět aplikována na pole jako hnojivo. V případě, že pro ni není uplatnění, může být aerobně dočištěna jako odpadní voda a vypuštěna do vodoteče. Následné dočišťování odpadní vody ale výrazně zvýší investiční i provozní náklady celé technologie. Z výše uvedené skutečnosti vyplývá, že návaznost provozu BPS na zemědělství je vysoce žádoucí.

Zdroj: bioplyn.cz