Pěstování vánočních stromků nabízí velmi slušný zisk, ale také podnikatelský risk, tvrdí všichni, kteří se kolem tohoto v Česku poměrně nového byznysu pohybují. Zatímco ještě před necelými dvaceti lety byly na trhu stromky především z běžných lesů, dnes pocházejí ze speciálních plantáží.

Sedmnáct hektarů vánočních stromků má u Sušice třiatřicetiletý František Valdman. Na převážně severních svazích Šumavy pěstuje stříbrné smrky, jedle a borovice. "Prvních pět let to bylo složité, protože jsme investovali bez jakéhokoli zisku. V té době jsem pracoval v Itálii a peníze, které jsem vydělal v tamních ovocných sadech, jsem strkal do stromků. Po prvních třech, čtyřech letech bych býval nejraději skončil. To byly investice a investice, nezdary a nezdary," vzpomíná na začátky v roce 1995. Valdman patřil mezi první tuzemské pěstitele vánočních stromků a na jeho příkladu je patrné, že bez počáteční velké částky peněz a minimálně pěti let bez jakéhokoli zisku se nedá v této oblasti podnikat. Pak ovšem, nezničí-li stromky mrazy či škůdci, jde o slušný výdělek.

"Noví pěstitelé by se u nás uživili, ale nedoporučil bych jim pěstovat jedli, která potřebuje zkušenosti. Museli by vybrat správné plochy a vyzkoušet je. Vím, že jedině v praxi si člověk ozkouší, jaký druh stromů na jednotlivých plantážích dobře roste," míní Valdman s tím, že pro začátečníky je vhodnější stříbrný smrk nebo borovice.

Z HEKTARU STROMKŮ AŽ MILION KORUN
Na jeden hektar vysadí pěstitel šest až osm tisíc stromků, za pět až jedenáct let z toho na trh dodá přibližně čtyři až šest tisíc. Kdyby šlo o smrky či borovice po sto padesáti korunách velkoobchodní ceny, utrží do šesti let kolem tři čtvrtě milionu korun. Jedličky sice dorůstají později, ale jejich cena se pohybuje kolem 350 korun, takže z hektaru může pěstitel získat po deseti letech 1,75 milionu korun. Jde o slušné peníze, i když je z této částky nutné odečíst náklady na sazenice, které rostou ze semínek ve školkách dva až čtyři roky, výsadbu, pěstování, tvarování, ožínání stromků a postřiky.

"Je skupina pěstitelů, kteří to mají jako hobby. Ti vlastní jeden, dva hektary. Střední podnikatelé mají kolem deseti hektarů. Na nich pracují jako rodina, ale vždycky k tomu ještě něco dělají, nemohou je uživit jenom stromky. Potom jsou velkopěstitelé od patnácti do čtyřiceti hektarů a cílově třeba sto hektarů, kteří už musí zaměstnávat lidi. To je spousta starostí, velké riziko, ale slušné peníze na konci," uvádí předseda Sdružení pěstitelů vánočních stromků Karel Michalik.

Organizace slučuje více než padesát členů. Někteří vlastní jen půlhektarové plantáže, jiní desítky hektarů vánočních stromů. Vedle lesních a školkařských závodů převažují soukromníci. Valdman, přestože patří k větším tuzemským pěstitelům, se zabývá i konstrukcí, výrobou a prodejem strojů potřebných na plantážích. Například nabízí linku na balení stromků, na ořezávání kmínků, pomohl zavést výrobu síťoviny, do níž se stromy balí. "V zahraničí stojí například stroj na balení kolem 250 tisíc korun, já ho nabízím o 100 tisíc levněji. Dneska tak pomáhám jiným, ale původně jsem potřeboval ušetřit já. Snažím se eliminovat ztráty. Kdyby náhodou stromky nebyly, abych měl z čeho žít," míní Valdman s tím, že v ideálním případě ročně vytěží 10 tisíc stromků. Ovšem letos to budou kvůli mrazům, které poškodily některé sazenice, a kvůli zvěři, hlavně srnčí, která nadělala veliké škody, jen čtyři tisíce jedlí a borovic. "Roční obrat všech mých aktivit kolem vánočních stromů se pohybuje kolem 2,5 milionu korun. Před dvanácti lety jsem začal s pěstováním a zisk mi pokryl náklady teprve loni."

ČEŠTÍ PĚSTITELÉ NESTAČÍ ZÁSOBIT TUZEMSKÝ TRH
Trh s vánočními stromky je otevřený všem, kteří by měli zájem o jejich pěstování. Odpověď na základní otázku začínajícího podnikatele, zda bude mít u svých výrobků odbyt, zní v případě vánočních stromků jednoznačně ano. Odborníci odhadují, že v Česku se prodá minimálně přes jeden milion přírodních stromků, z toho více než polovina pochází ze zahraničí.

"Abychom uspokojili zájem, musíme dovážet. Hodně bereme stromky z Dánska, které je velmocí na pěstování vánočních stromků. Rozsáhlé plantáže mají také v Německu poblíž Hamburku," uvádí předseda sdružení Michalik.

Jedním z předních dovozců je firma Baobab, která navíc dodává na trh stromky z vlastních 45 hektarů. Na jejím příkladě je zřejmý poměr dovozu s vlastní produkcí, který kopíruje podmínky v Česku. "Dovážíme 60 procent stromků, samozřejmě z Dánska, ale také z Německa, Belgie a Francie. Jen čtyřicet procent stromků, které dodáme na tuzemský trh, pochází z našich plantáží," říká Jan Pittauer, který v těchto dnech zajišťuje i brigádníky na plantáže, do skladů a na prodej stromků. Vybírat prý musí opatrně, protože jde o velký objem zboží i peněz. Firma Baobab se zaměřuje především na Prahu a okolí. "Prodáváme hlavně před obchodními centry nebo na místech, která patří městu."

Většina velkých obchodních středisek přírodní vánoční stromy neprodává, ovšem prodejcům nabízí plochu poblíž marketů. "Řezané vánoční stromy budou v prodeji před všemi hypermarkety Tesco. Prodej zajistí specializované firmy od začátku prosince až do Štědrého dne v době od 9 do 21 hodin. Vedle jedlí, smrků a borovic budou k dostání svazky větví i jmelí," říká mluvčí Teska Jana Matoušková. Zároveň upozorňuje, že obchodní dům nabídne za necelých čtyři sta korun vánoční stromek v květináči a umělé stromy, jejichž cena se pohybuje od jedné stokoruny až po 2,5 tisíce korun.

UMĚLÉ VÁNOČNÍ STROMY NIČÍ OVZDUŠÍ
Mezi lidmi přetrvává mylný názor, že umělé stromy šetří naše lesy. Dnes už to dávno není pravda, protože většina vánočních stromků je speciálně pěstována k tomuto účelu. Stromky, které majitelé vyřezávají z klasických lesů, by stejně musely z lesa zmizet, a je jenom výhodné je odstranit v předvánoční době. Navíc i z ekologického pohledu vítězí přírodní stromy.

Holandský spotřebitelský časopis Consumentengids porovnával, jaký vliv na životní prostředí mají přírodní a umělé stromky. Samozřejmě počítal, že umělý vydrží deset sezon, přírodní jednu. Měřil spotřebu vody, energie a surovin, množství škodlivých látek vypuštěných do vody i ovzduší při výrobě a také množství odpadu, který zbude po zlikvidování ve spalovně.

Výroba umělých stromků spotřebuje asi stejné množství vody, ale pětkrát více energie než vypěstování stromku na speciálních plantážích. Nejhorší jsou těžké kovy obsažené v materiálu, z něhož se umělé stromky vyrábějí. V některých naměřili Nizozemci dokonce čtyřicetkrát vyšší obsah kadmia, než kolik připouštějí normy. Nebezpečné látky vznikají i při likvidaci těchto stromků ve spalovnách. I když jsou z větší části vyrobeny z méně škodlivého polyetylenu, jehličí je z PVC, při jehož spalování unikají do ovzduší jedovaté dioxiny. V rámci objektivity je ale třeba připomenout, že při pěstování přírodních stromů se používají chemická hnojiva a postřiky proti škůdcům. Přesto vítězí živé stromky.

K podobnému závěru došli i odborníci na rakouské univerzitě ve Vídni. Zjistili, že na výrobu jednoho umělého vánočního stromku se spotřebuje tolik kyslíku, kolik by nestačil vyprodukovat přírodní strom po celou dobu svého růstu. Bohužel člověk nežije tolik stovek let, aby jedním umělým stromkem vyrovnal kyslík z přírodního lesa.

Atrapa stromku k Vánocům nepatří, tvrdí čeští pěstitelé vánočních stromů. Dokonce jim v posledních letech spotřebitelé dávají za pravdu, protože přírodní stromky začínají vytlačovat umělé. "V Německu využívá umělý stromek maximálně pět procent obyvatel, v Dánsku jenom tři procenta. V Česku asi 15 procent," odhaduje pěstitel Valdman s tím, že výzkumy ze zahraničí ukazují, že čím víc roste životní úroveň, tím se lidé častěji přiklánějí k přírodním stromkům. Tento trend začíná být patrný i v Česku.

CENY JSOU LETOS VYŠŠÍ
Odborníci odhadují, že letošní ceny vánočních stromků domácího původu se zvýší o desetinu, u dovážených o několik desítek procent. Přesná čísla ještě prodejci tají, ale že sáhnou zákazníci hlouběji po peněženek, je zřejmé.

"Jestli se loni jedle prodávala od 450 korun, tak to letos může být 540 nebo 550 korun. Jde především o dovoz. Smrk či borovice o výšce 1,5 metru by se mohly pohybovat kolem 230 až 250 korun," odhadl šéf sdružení tuzemských pěstitelů vánočních stromků. Michalik upozornil, že v cenách existují značné rozdíly, protože lidé třeba na vsi nezaplatí to, co ve větších městech. Například obecní lesy z prořezávek nabízejí svým obyvatelům výrazně nižší ceny, než například prodejci stromků z dovozu či plantáží.

Výši prodejní ceny ovlivňuje i současná situace na mezinárodním trhu. Dánští pěstitelé, kteří patří k největším exportérům, dodají totiž menší množství než v minulých letech. Způsobila to dotační politika Evropské unie. Majitelé zemědělské půdy v Dánsku značnou část pozemků pronajali pěstitelům vánočních stromů a nyní smlouvy vypovídají. Unie by jim v budoucnu, kdyby se rozhodli věnovat zemědělským plodinám, už nedala dotace. Proto nyní honem pronajímají půdu na klasickou zemědělskou činnost, aby na dotace měli nárok. Menší plochy plantáží vánočních stromků logicky znamenají nižší počty stromků a tím i jejich vyšší ceny.

"Dá se předpokládat, že se v tuzemsku najdou lidé, kteří zareagují a osázejí volné plochy vánočními stromky. Ale než vyrostou, budeme se s výkyvem muset vyrovnat. Za pět, deset let bude stromků dost," uvažuje majitel plantáží vánočních stromků na Šumavě Valdman.

FIRMÁM ZAJIŠŤUJÍ VÁNOČNÍ VÝZDOBU PROFESIONÁLOVÉ
Firem, které chtějí o Vánocích vyzdobit slavnostně prostranství uvnitř i vně budov na profesionální úrovni, přibývá. Stejně tak i lidí, kteří se obracejí na odborníky při výzdobě rodinných domků. Nazdobit rodinný dům přitom v průměru vyjde na 30 až 40 tisíc korun, firmu větší objekt samozřejmě dráž. Vliv má na tento trend především zvyšující se počet firem, které v tuzemsku nabízejí dekorační služby.

Například společnost S. O. S. Dekorace zajišťuje z pětaosmdesáti procent vánoční výzdobu pro obchodní centra, developerské firmy a hotely. "Majitelé chtějí zpříjemnit prostředí jak svým zaměstnancům, tak především klientům. Jsme schopni od stromku, který je základem, až po módní světelné dekorace zajistit vše na klíč. Například girlandy jsou už překonané," vysvětluje Michaela Týmalová z obchodního oddělení S. O. S. Dekorace. Tvrdí, že vzrůstá zájem zákazníků o výzdobu na zakázku, přestože jsou Češi v porovnání se západní Evropou konzervativnější.

Přibývá firem, které se nechtějí o vánoční výzdobu starat a přejí si, aby měla profesionální úroveň. Výzdobu si lze i jednorázově pronajmout – oproti běžné ceně se zaplatí pouze čtyřicet pět procent celkové částky a každý rok může být dekorace jiná.

PRVNÍ BYLI NĚMCI
Tradice zdobení stromku, tak jak ji známe dnes, pochází z německých měst. Jedna z prvních zpráv o ozdobeném osvětleném stromku v místnosti je v brémské kronice z roku 1570. V Česku nemá vánoční stromek dlouhou tradici. Poprvé jej postavil pro přátele ve svém libeňském zámečku v roce 1812 ředitel pražského Stavovského divadla Jan Karel Liebich. Nový zvyk se však začal prosazovat jen pozvolna, a to až ve 40. letech 19. století v bohatých pražských měšťanských rodinách. Do venkovských stavení pronikaly ozdobené vánoční stromečky pomaleji. Až do první světové války bývala v mnoha domácnostech pouze ozdobená smrková nebo jedlová větev.

Do poloviny dvacátého století byla vánočním stromem hlavně jedle, později ji pro její vzácnost nahradily smrk a borovice. Zvyk stavět rozsvícené vánoční stromky na veřejných prostranstvích se v Evropě ujal po první světové válce. Na českém území byl jeden z prvních veřejných stromečků postaven v Plzni roku 1925.

"Nyní jsou opět módní jedle a stříbrný smrk. Přesto v tuzemsku převažuje zájem o borovici, která jinde ve světě není považována za vánoční strom. Kvůli škůdcům se ovšem špatně pěstuje," vysvětluje Valdman, jeden ze zakladatelů českého Sdružení pěstitelů vánočních stromků. A jakou radu má pro ty, kteří chtějí, aby jim vánoční stromek v obývacím pokoji co nejdéle vydržel? "Účinné jsou stojánky, do kterých se může nalít voda. Kmínek stromku ovšem musí mít kůru, kterou by natáhl vodu. Doporučuji také odříznout asi tak dva centimetry spodní části kmene, protože smůla už zalila ránu."

Nejdéle vydrží jedle, přibližně stejně borovice a stříbrný smrk. Lidé, kteří kupují vánoční stromek v květináři s vírou, že jim zůstane na další roky, by jej měli nechat venku, na balkoně či zahradě. Tepelný šok, přechod z bytu ven na mráz, totiž obvykle stromek nepřežije.

Autor: Marcela Honsová

NEŽ VYROSTE VÁNOČNÍ STROMEK
(ze semínka do 180 cm)

borovice lesní 6 až 7 let
borovice černá 7 až 8 let
smrk ztepilý 9 až 10 let
smrk stříbrný 10 až 11 let
jedle kavkazská 10 až 12 let
Pramen: Sdružení pěstitelů vánočních stromků

CENY VÁNOČNÍCH STROMKŮ
(garantované prodejci před obchody Tesco)

borovice lesní do 140 cm 199 Kč 140 – 180 cm 299 Kč nad 180 cm 399 Kč
smrk ztepilý do 150 cm 229 Kč 150 – 200 cm 299 Kč nad 200 cm 399 Kč
borovice černá do 140 cm 299 Kč 140 – 180 cm 399 Kč nad 180 cm 499 Kč
smrk stříbrný do 140 cm 299 Kč 140 – 180 cm 399 Kč 180 – 220 cm 499 Kč nad 220 cm 599 Kč
jedle kavkazská do 180 cm 599 Kč 180 – 220 cm 699 Kč 220 – 250 cm 799 Kč nad 250 cm 899 Kč
Pramen: Tesco

zdroj: EnviWeb