V poslední době se množí dotazy zemědělské veřejnosti směrem ke Státní rostlinolékařské správě na to, zda je u přípravků na ochranu rostlin, uváděných na trh některými obchodními firmami, zaručena stejná účinnost jako u přípravků dodávaných s originální etiketou výrobce, a zda není reálné riziko, že by mohly ošetřenou plodinu poškodit. Obvykle se tazatel snaží popsat obal přípravku, který zakoupil a poté následuje jeho otázka, zda se jedná o důvěryhodné zboží.

Vzhledem k tomu, že společným prvkem těchto dotazů je malá informovanost o znacích a skutečných rizicích falsifikátů povolených přípravků na ochranu rostlin, rád bych k této problematice uvedl několik základních informací.

 

            Padělky originálních výrobků jsou v očích veřejnosti spojovány s představou veřejných tržišť, nabízejících levné zboží, jež se snaží napodobit výrobky známých firem či hudební nahrávky. Většina kupujících si je vědoma, že je originální zboží obvykle nabízeno autorizovanými distributory. Prodej originálních značkových výrobků v tržnicích, na ulici nebo podomním způsobem je nepravděpodobný.  Kupující ví, s čím může počítat a že za nižší cenu pravděpodobně získá zboží s nižší užitnou kvalitou a kratší trvanlivostí, jehož reklamace bude problematická. Nízká cena ale bývá natolik lákavá, že tato rizika akceptuje.

            Rizika, spojená s přípravkem na ochranu rostlin z nedostatečně známého zdroje, jsou často pojímána zemědělskou veřejností obdobně jako u jiných výrobků. To znamená, že kupující se nejčastěji obává neúčinnosti, zkrácené době použitelnosti nebo toho, že přípravek bude na plodinu působit fytotoxicky.     

            Tento pohled je způsoben nedostatečnými znalostmi o složení přípravku a prakticky úplnou neznalostí toho, že i účinná látka v přípravku má své vlastní složení. Z toho plyne i rozladění některých pěstitelů nad tím, že podle pravidel platných v Evropské unii není možno volně dovážet určitý přípravek ze zahraničí, jestliže je v České republice registrován přípravek jiné (nebo i téže) firmy, stejného formulačního typu (např. WG) a se stejným obsahem účinné látky.            

            V průběhu posuzování vlastností přípravku a jeho účinných látek v rámci registračního řízení je předmětem hodnocení úplné složení formulace a s ním spojená rizika pro zdraví lidí, zvířat a pro životní prostředí včetně zdrojů podzemní vody. Kromě účinné látky přípravek obvykle obsahuje i tzv. koformulanty (formulační přísady), tj. látky jako rozpouštědla, plnidla, konzervanty, smáčedla, látky omezující pěnivost, synergické látky, barviva a podobně. Každý z těchto koformulantů a jeho celkový obsah ve formulaci představuje specifická rizika, která musejí být posouzena. Někdy není registrace přípravku udělena právě na základě obsahu některého z rizikových koformulantů. Je třeba dodat i to, že výrobci někdy úmyslně registrují v sousedních zemích různé složení přípravku, aby mohli zabránit převozům a udržet rozdílné ceny na různých trzích. Rozdílný rozsah registrovaných použití (plodin) v sousedních zemích pak může být způsoben odlišnostmi ve formulaci tam registrovaných přípravků, který uživatel z etikety přípravku nevyčte.

            Účinná látka se do přípravku nedodává jako čistá substance. Výrobce ji producentovi přípravku dodává jako tzv. technickou účinnou látku. Termín technická účinná látka vyjadřuje to, že v průběhu výrobního procesu se vlivem výchozích surovin, technologického postupu, čistoty ovzduší ve výrobních prostorách a otěrem materiálu z výrobní linky získává směs, která mimo účinné látky obsahuje i určité množství  různých nečistot a metabolitů. Někdy se stane i velkému výrobci, že v nově vybudovaném výrobním závodě není schopen po určitou dobu dosáhnout téže čistoty a složení účinné látky jako v závodě původním. Podle pravidel hodnocení platných v zemích EU je nutno každý nový zdroj účinné látky a výrobní závod posoudit a na základě složení výstupní suroviny povolit nebo nepovolit využívání účinné látky z něj pocházející pro výrobu registrovaného přípravku.

            V případě účinné látky představuje každá nečistota a metabolit specifickou míru rizika a žadatel o registraci musí u každé z nich formou vědeckých studií doložit, že nepředstavuje riziko pro zdraví lidí, nebo nepřijatelné riziko pro složky životního prostředí. Stejně jako v případě koformulantů může být registrace přípravku zamítnuta na základě obsahu určité nečistoty, která je např. vysoce perzistentní a pohyblivá v půdě a na základě studií se předpokládá její pronikání do podzemních vod, nebo je karcinogenní a riziko pro osoby provádějící aplikaci na základě modelování překročí mez přijatelnosti. Výrobci pak musí buď od registrace upustit, nebo upravit výrobní proces tak, aby se obsah nečistoty snížil nebo vyloučil, což obvykle vyžaduje investice. Vzhledem k tomu že např. hydrologické poměry, klimatické a půdní podmínky se v jednotlivých zemích liší, mohou se lišit i výsledky vědeckých modelování a závěry hodnocení rizik.

            Padělatel přípravku se obvykle snaží získat co nejvíce údajů o původní formulaci a její účinné látce a poté tuto výrobu sám napodobit, nebo v některé zemi (nejčastěji rozvojového světa) zakoupit levný přípravek podobný přípravku originálnímu. Je téměř pravidlem, že se liší významně obsah a charakter nečistot, někdy i koformulantů v originálním přípravku a v přípravku napodobeném. S ohledem na to, že má padělatel zájem o co nejvyšší zisk, používá obvykle výrobní zdroje účinné látky a přípravku s  technologickou úrovní nedosahující úrovně originálních výrobců, kteří s kvalitou výroby spojují vlastní pověst. Zřídka se objeví i případ, kdy se prodává zcela odlišný produkt, než se deklaruje na obalu přípravku, někdy i bez účinné látky. Ať tak nebo tak, výsledkem je uvedení na trh přípravku, který je vydáván za originál, avšak může představovat výrazně odlišná rizika než přípravek registrovaný nejen pro zdraví lidí, hospodářských zvířat a pro životní prostředí, ale i pro ošetřovaný porost, půdní úrodnost a kvalitu podzemních vod.

 

            I ty pesticidy, které jsou registrovány, jsou z pohledu své biologické aktivity pro zdraví lidí a složky životního prostředí mimořádně rizikovými látkami, které vyžadují používání řady ochranných pomůcek a aplikaci přísně v souladu s návodem k použití. Přehled možných nebezpečí představovaných nákupem přípravků z pochybných zdrojů je pak neporovnatelně delší. Podstatné pro tato rizika je, že předem není možno je ani zdánlivě odhadnout, neboť složení takového přípravku není kupujícímu známo a jeho vlastnosti nebyly registračním úřadem posouzeny. Předpokládat, že nákupem falsifikátu přinejhorším ohrozím úrodu dané plodiny, by bylo naivní. Ohroženo je zejména zdraví zaměstnanců, kteří provádějí aplikaci nebo se krátce po aplikaci po pozemku pohybují, zdroje podzemní a povrchové vody v okolí pozemku, necílové organismy včetně včel a zvěře, půdní úrodnost nebo plodiny na pozemcích sousedních.

            U rostlin a rostlinných produktů určených pro konzumaci a zkrmování může být padělkem ohroženo i zdraví konzumenta nebo zdraví hospodářských zvířat. V případě identifikace nežádoucích reziduí v ošetřených rostlinách nebo rostlinných produktech může pěstitel ztratit i svého odběratele a svoji dobrou pověst, protože je složité prokázat, že nepoužil neregistrovaný přípravek, ani neporušil pravidla správné aplikace, pouze v dobré víře použil levný přípravek, který měl jiné složení, než očekával. Dojde-li k takovému nálezu v zahraničí, může být poškozena i pověst celého pěstitelského odvětví v České republice.

            Otázkou je, zda by byl poškozený uživatel schopen získat jakoukoli náhradu škody od distributora padělku. Dosavadní zkušenosti Státní rostlinolékařské správy u takovýchto případů nejsou povzbudivé. Někteří dodavatelé nezapírají, že zemědělci přípravek určité šarže prodali, ale argumentují tím, že ve skladu uživatele mohlo dojít k manipulaci nebo výměně dodaných balení přípravku. Jimi dodaný výrobek byl v pořádku a uživatel se mohl spojit s jejich konkurencí, aby je poškodil. Použil-li uživatel veškerou zásobu přípravku dané šarže a zbavil-li se i obalů, je jen velmi těžké prokázat, kdo měl pravdu. Snaha poškozeného uživatele domoci se práva může znamenat mnohaleté soudní spory a výdaje za služby advokátních kanceláří.

           

            Rizika spojená s padělky vždy vyplývají ze složení přípravku a jeho účinné látky. Protože uživatel není schopen při nákupu provést chemickou analýzu, měl by se zaměřit na to, co je zřejmé při zběžném ohledání balení pesticidů a jak se chová distributor, od něhož přípravky odebírá.

            Je třeba, aby bylo zdůrazněno, že bez úzké spolupráce zemědělské veřejnosti a jiných uživatelů přípravků na ochranu rostlin s institucemi provádějícími státní kontrolu, se nedá očekávat, že by bylo možno falsifikáty a s nimi spojená rizika vymýtit.

            Uvádím dále přehled jevů, které by měly vést odběratele k ostražitosti, setká-li se s nimi při nákupu přípravku na ochranu rostlin. Musím dodat, že žádný z nich sám o sobě nemusí nutně znamenat, že se jedná o falsifikát nebo o nelegální prodej. 

·        Obal přípravku je jakkoli porušen

·        Po odšroubování víčka není hrdlo lahve či kanystru opatřeno přitavenou těsnící fólií, ačkoli na originálním výrobku vždy je

·        Na obalu chybějí markery deklarované výrobcem (typické identifikační znaky např. hologram nebo neporušená páska přes uzávěr)

·        Na obalu chybí číslo šarže nebo je uvedeno jen na papírové samolepce

·        Číslo šarže na obalu lze setřít prstem

·        Přípravek vypadá na pohled jinak než obvykle (jiný odstín, jiná velikost granulí, jiný pach, jinak se rozpouští nebo jinak pění)

 

·        Distributor nesděluje adresu sídla ani bydliště, komunikuje výhradně e-mailem nebo přes mobilní telefon

·        Objednávka se provádí prostřednictvím webových stránek, ze kterých nejsou patrné údaje o jejich vlastníkovi ani o žádné kontaktní osobě

·        Jako základní podmínku dodávky uvádí dovoz na místo krátce před aplikací a zpětný odběr upotřebených obalů ihned po aplikaci

·        Distributor naléhá na co nejrychlejší aplikaci všech dodaných balení přípravků

·        Při dodávce je zemědělec varován před spoluprací s kontrolními orgány a před poskytnutím vzorku přípravku pro kontrolní analýzy (často s odůvodněním, že by tím napomohl znemožnění obchodu s levnými přípravky, protože kontrolní instituce údajně nadržují chemickým koncernům)

·        Dodací listy nebo faktury jsou neúplné