Dodavatelem vakcíny určené k očkování přežvýkavců proti katarální horečce, tzv. Bluetongue, bude firma Cymedica Spol. s r.o. Smlouvu o dodávce očkovací látky dnes podepsal ministr zemědělství Petr Gandalovič. Na uhrazení celkových nákladů souvisejících s očkováním se bude podílet Evropská unie a stát.
 
Vakcinace pro rok 2008 proběhne vakcínami „ZULVAC 8 Bovis“ pro skot a „ZULVAC 8 Ovis“ pro ovce a kozy od firmy Fort Dodge Animal Health, kterou  společnost Cymedica Spol. s r.o. v České republicezastupuje. U všech přežvýkavců se aplikují 2 dávky této vakcíny v rozmezí 21 dnů (vakcinace a revakcinace) a doba imunity je zaručena po dobu 6 měsíců od provedeného očkování.
 
 Vláda v květnu rozhodla o uvolnění 155 milionů korun z Vládní rozpočtové rezervy. Částku 100 milionů již dříve MZe obdrželo od ministerstva financí na řešení náhrad z titulu veterinárního zákona.
 
„Vítězná firma vzešla z  výběrového řízení na dodavatele vakcíny. Náklady na vakcínu a přibližně polovina nákladů na vlastní provedení vakcinace budou hrazeny  z prostředků Evropské unie, stát přispěje na uhrazení druhé poloviny nákladů na provedení očkování,“ vysvětlil ministr Petr Gandalovič. 
 
Při  současné nákazové situaci na území Evropy a ČR bude toto očkování nařízeno formou mimořádného veterinárního opatření. Podle Státní veterinární správy ČR proběhne vakcinace proti katarální horečce v srpnu, a to na celém území ČR u všech přežvýkavců chovaných jako hospodářská zvířata; tedy skotu, ovcí a koz nad 3 měsíce stáří. Očkování se v Česku týká asi 1,2 milionu kusů zvířat. Důvodem k plošnému očkování je prevence. V případě rozšíření nákazy by stát musel chovatelům platit náhradu za utracený skot, což by podle odhadů MZe mohlo znamenat řádově desítky až stovky milionů korun.
 
Katarální horečka se v minulosti vyskytovala pouze v Asii, Africe a některých státech jižní Evropy. V roce 2006 se poprvé vyskytla ve státech západní Evropy, v listopadu 2007 se objevil první případ této nákazy v České republice.
 
 Nemoc postihuje zejména ovce a kozy, pro které může být i smrtelná, ale také skot, u něhož jsou projevy mírnější. Nezpůsobuje hromadné úhyny a postižené chovy se nevybíjejí. Škody plynou hlavně z nižších přírůstků či snížené produkce mléka.
 
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí MZe