Pro léčbu krav se zvýšeným počtem somatických buněk v nadojeném mléce, ale bez zjevných klinických symptomů onemocnění, bývá zpravidla doporučováno zahájení terapie v období stání na sucho, protože procento úspěšnosti léčby v tomto případě dosahuje v průměru 75 %, zatímco terapie aplikovaná v průběhu laktace mívá jen 50% účinnost. Kdy se i přes tato nepříznivá čísla vyplatí léčbu zánětu vemene zahájit a nečekat až na období zasušování dojnice?
Na tuto otázku hledali odpověď francouzští vědci v rámci jedné studie. Modelovým příkladem se stala jedna farma vlastnící 40 dojnic s kvótou 275 000 l mléka a průměrným počtem somatických buněk ve výši 300 000/1 ml nadojeného mléka. Základním předpokladem bylo, že v průměru bývá léčbě mastitidy podrobena 1,5 čtvrtě vemene u jedné pětiny dojnic. Toto opatření má za následek redukci počtu subklinických, klinických a neléčitelných případů mastitidy a pokles počtu vyřazených plemenic.
Nejvyšší zisk dosáhly zemědělské podniky, které prodávaly mléko s průměrným obsahem 300 000 buněčných elementů v 1 ml. V případě, že mléko obsahovalo méně 250 000 nebo více než 400 000 somatických buněk v 1 ml nadojeného mléka, vznikla podnikům ztráta – kromě případu, kdy se díky léčbě podařilo nepřerušit dodávky mléka. Také došlo k poklesu rentability terapeutických zákroků v závislosti na stoupajícím počtu laktací – od 4. laktace se již léčba podle výsledků studie nevyplatila. Proto by měly být neprodleně podrobeny terapii zánětu mléčné žlázy pouze mladé krávy.
Také u zemědělských podniků, ve kterých se využívá část netržního mléka k výživě telat, došlo okamžitým zahájením léčby mastitidy ke zvýšení rentability tohoto opatření.

Wann sich eine Mastitisbehandlung rechnet. DLG-Mitteilung, 2008, č. 6, s. 10

Zdroj: Agronavigátor – ÚZPI