O společné zemědělské politice po roce 2013 se bavili na svém neformálním setkání ministři zemědělství Evropské unie ve francouzském Annency. Na stejné téma mluvila i komisařka pro zemědělství a rozvoj venkova Mariann Fischerová Boelová. Jak připomněla ve svém projevu, který je na internetových stránkách Evropské komise, při zdravotní kontrole (health check) společné zemědělské politiky (SZP) se vynořila některá důležitá témata.
Jde zejména o:
• Schopnost evropského zemědělství masivně odpovědět na signály trhu, zejména pokud tento trh vyžaduje více potravin.
• Potřebu správného typu podpory pro farmáře, aby se případná krize neobrátila v katastrofu pro evropskou zemědělskou produkční základnu.
• Odpověď na zásadní výzvy, jakými jsou třeba klimatické změny.
Jde o témata, která podle komisařky neztratí svou naléhavost ani po roce 2013. Podoba SZP po tomto roce vyvolává řadu otázek. Některé z nich komisařka nadhodila. První a asi nejzákladnější otázkou je, kolik peněz bude mít SZP k dispozici. Komisařka přitom poukázala na tlaky z Bruselu i na tvrdou soutěž mezi jednotlivými prioritami financování. Zdůraznila, že důležitost zemědělství není možné měřit podílem na hrubém domácím produktu nebo zaměstnanosti a že je třeba peníze pro ně dobře zdůvodnit politikům i veřejnosti.
Trh nebo regulace Druhou otázkou podle ní je, do jaké míry se mají nechat v zemědělském sektoru působit tržní síly. Nejde o to vybrat si mezi regulací a liberalizací, ale o nalezení správné kombinace a míry nástrojů, které má SZP k dispozici. Na to navazuje otázka, které nástroje zvolit. Podle komisařky je nutné dát hodně prostředků na pojistku proti ztrátě příjmů. I po roce 2013 by tedy podle ní měl existovat nějaký systém plateb nezávislých na produkci.
Kontroverzní otázkou však je, jak se mají peníze, které budou vyčleněné na SZP, rozdělit. Podle mínění komisařky existují na jedné straně cíle, které souvisejí s podporou příjmu a řízením trhu, a na druhé straně ty, které se týkají rozvoje venkova v širokém slova smyslu.
Souboj mezi pilíři „Některé lobbyistické skupiny zuby nehty bojují o to udržet co nejvíce peněz v prvním pilíři SZP (v podpoře zemědělství) – zejména v přímých platbách pro farmáře. Další usilují, aby více prostředků šlo na ochranu životního prostředí a do ekonomické a sociální oblasti,“ přiblížila situaci Fischerová Boelová. Vysvětlila, že zemědělství hraje v mnoha evropských venkovských oblastech stěžejní roli, a je proto nutné nastavit takový rámec zemědělské politiky, v němž bude zemědělství prosperovat. Na druhou stranu širší venkovská ekonomika a společnost jsou důležité i pro zemědělství. „Ať bude objem rozpočtu pro SZP po roce 2013 jakýkoliv, těžko si mohu představit, že dáme menší kus koláče na cíle spojené s politikou rozvoje venkova. Opak vypadá daleko pravděpodobněji,“ konstatovala komisařka.
Jednoduchost nebo přesnost Další otázkou je, kolik peněz chceme pro SZP v budoucnosti získat. Přímé platby podporují příjem zemědělců a prostřednictvím cross compliance také pomohou dosáhnout některé cíle v ochraně životního prostředí (stejně jako cíle spojené s welfare zvířat a veřejným zdravím). Ale přímé platby pro daného farmáře se nevypočítávají z příjmů. A je také pravda, že ačkoliv jsou vázané na standardy cross complince, jejich hodnota z nich nevychází. Ale systém je výhodný pro svou relativní jednoduchost. Platby v rozvoji venkova jsou sice cíleny lépe a více odpovídají dosaženým výsledkům nebo se počítají na základě ušlého příjmu, ale jejich určování je daleko složitější. „Takže, kam chceme položit rovnováhu mezi jednoduchostí a přesností jak pro podporu příjmu, tak pro jiné cíle, například v ochraně životního prostředí?“ otázala se komisařka a vysvětlila, že větší důraz na zacílení přinese redistribuci financování SZP mezi farmáři, regiony a členskými státy, a tedy nemalý problém. Tvůrce SZP tedy čeká ještě hodně práce a přemýšlení, jak budoucí rozdělování přidělených peněz nejen vyvážit tak, aby bylo spravedlivé, ale také odůvodnitelné před veřejností.

Češi budou pokračovat
Iniciativu francouzského předsednictví zahájit debatu o budoucnosti SZP po roce 2013 uvítal český ministr zemědělství Petr Gandalovič. Česká republika je podle jeho slov připravena v průběhu svého nadcházejícího předsednictví v této diskusi pokračovat, a to nejen v kontextu plánované revize evropského rozpočtu.
„Hlavní prioritou českého předsednictví je odstraňování bariér, tedy i těch reprezentující rozdílné podmínky zemědělských podpor mezi starými a novými členskými státy. ČR je připravena podpořit liberálnější prostředky a zejména veškeré návrhy, které povedou k větší konkurenceschopnosti evropského zemědělství,“ řekl český ministr s tím, že dalšími tématy budou mimo jiné diskuse o redefinici méně příznivých oblastí (tzv. LFA) nebo o politice kvality zemědělských produktů.