Ústřední pozemkový úřad ČR směřuje k dokončení své transformace. Kromě nového organizačního uspořádání si vytyčil priority své činnosti a byla vypracována jeho koncepce, kterou již projednala porada ministra. Uvedl to ředitel Ústředního pozemkového úřadu (ÚPÚ) Jaroslav Vítek s tím, že podle ní by se měl úřad řídit od 1. ledna příštího roku.
Koncepce podle Vítka prošla připomínkovým řízením ministerstva zemědělství a v příštích měsících bude k dispozici širší odborné veřejnosti. Zdůraznil , že „bude jasně stanovovat priority pozemkových úprav, které byly definovány na základě hluboké analýzy výsledků a vyhodnocení potřeby pozemkových úprav“. Hlavními pilíři celého systému pozemkových úprav jsou: vlastník-půda-krajina.
Připomněl, že ÚPÚ bude mít v krajích detašovaná pracoviště a ředitelé pozemkových úřadů by měli vytvořit radu ředitelů. Měli by mít přesný přehled o prioritách v území, jako jsou například požadavky vlastníků na pozemkové úpravy, či potřeby protierozních opatření liniových staveb a podobně. „Na společném setkání ředitelé pozemkových úřadů vytvoří obraz o pozemkových úpravách v jednotlivých oblastech a potřebě technických a personálních kapacit,“ přiblížil Vítek. Připustil, že určitý pozemkový úřad, resp. okres může být v tomto směru útlumový. „Zaměstnanci těchto pozemkových úřadů si však nebudou muset hledat práci jinde. Personální kapacity se budou přesouvat v rámci kraje, naším cílem je vybudovat štíhlý, výkonný, flexibilní úřad, který poskytuje servis rychle, správně a přívětivě ke svému sociálnímu okolí.“ podotkl. Podle něj se také musí zohlednit naléhavá potřeba zaměření pozemkových úřadů významně přispět ke kultivaci a rozvoji venkova a obnovy kulturní krajiny. Dále uvedl „Pozemkové úpravy jsou ze své podstaty regionální až místní záležitostí, která je náročná na koordinaci procesu, metodické řízení a participaci s místní komunitou. Pozemkové úpravy jsou malý nástroj, který dokáže velké věci. Po dokončení pozemkových úprav se otevírá prostor, doslova se generují další opatření a aktivity ve venkovské krajině. Obnovujeme osobní vztah lidí k půdě a krajině“.
Co se týká priorit, chtěl by se ÚPÚ zaměřit na narovnání vztahů mezi nájemcem a uživatelem. K tomu mají sloužit právě pozemkové úpravy. Upozornil však, že pokud bude mít vlastník díky pozemkovým úpravám zpřístupněný a přesně vytyčený pozemek, měl by plnit také určité povinnosti. Například pečovat o půdu tak, aby nedocházelo k její degradaci. Tato povinnost by měla být také zakotvena v nájemní smlouvě s uživatelem pozemku.
Podle Vítka pravidla řádného hospodaření podle vládního nařízení 108/2007 jsou nastavená příliš liberálně. Vlastník půdy se však také často nechová dost odpovědně, ovšem také nemá dostatečnou společenskou váhu a možnost domáhat se řádného hospodaření na vlastním majetku od nájemce ve smyslu občanského zákoníku. Připomněl, že ÚPÚ chce rovněž provést kontrolu účinnosti dosavadních pozemkových úprav. „Jestliže před deseti lety bylo zrealizován nějaké opatření, chceme vidět, jaký je jeho současný stav,“ vysvětlil ředitel.
Jana Pivcová z Ústředního pozemkového úřadu připomněla, že zemědělská půda je zahrnuta ve databázi Českého úřadu zeměměřičského a katastrálního a v databázi zemědělsky využívané půdy LPIS. Podle evidence LPIS je asi o 730 tisíc hektarů zemědělsky využívané půdy méně než podle katastru nemovitostí. „Tento rozdíl je dán zejména tím, že na pozemcích hospodařil někdo jiný, někdo jiný je ale vlastnil a nesměl s nimi vůbec nakládat. Proto se stává, že pozemky, které jsou v katastru nemovitostí vedeny jako zatravněné mohou být ve skutečnosti rozorané, řada pozemků např. pod stávajícími liniovými stavbami či vodními nádržemi je dodnes vlastnicky nevypořádaná a podobně. To všechno se snažíme dát do pořádku právě v rámci pozemkových úprav. Jde o to, aby to, co je v terénu, bylo i v katastru nemovitostí,“ konstatovala Pivcová.
K 30.červnu bylo celkem ukončeno 837 komplexních pozemkových úprav s výměrou 348 744 hektarů. Rozpracováno jich k tomuto datu bylo dalších 978, dodala.