1. Jak hodnotíte z pohledu resortu uplynulý rok?
 
Podařilo se udělat velký kus práce. Především jsme na jaře úspěšně odstartovali reformu českého zemědělství, jakýsi komplexní plán rozvoje zemědělství a venkova. Už v průběhu příštího roku bude mít pozitivní dopad na práci zemědělců to, že se nám podařilo zajistit téměř plné dorovnání národních doplňkových  plateb, tak zvaných TOP UP z rozpočtu na rok 2009.  A za velmi úspěšné považuji vyjednávání zástupců ministerstva zemědělství a Stálého zastoupení v Bruselu, kterým se, mimo jiné, podařilo vyjednat příznivější podmínky v rámci reformy Společné zemědělské politiky.
 
2. Co očekáváte jako ministr zemědělství od příštího roku?
 
Především nás samozřejmě čeká půlrok předsednictví EU. S tím je spojena řada výzev, ale jsem přesvědčen, že jej Česká republika zvládne se ctí. Pro resort samotný a jeho řízení bude jistě organizačně a administrativně náročné období zavádění kontrol cross-compliance bez zdržení finančních toků plošných plateb a s tím související další boj se zbytečnou byrokracií. Důležitým úkolem je nesporně dokončení legislativního procesu hotových zákonů na půdě poslanecké sněmovny a vytváření podmínek pro ochranu zemědělského půdního fondu. Musíme být ale také připraveni na zvýšené nároky v souvislosti se světovou ekonomickou krizí, ať už mluvíme o stagnaci nízkých cen nebozpomaleném odbytu.
 
3. Jaká opatření budou přijata na snížení dopadů ekonomické krize do odvětví?
 
Rozhodně budeme pokračovat ve snižování byrokracie rezortu zemědělství na všech úrovních. Prostřednictvím Podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu budeme usilovat o notifikaci garancí investičních úvěrů, naším dalším úkolem je zajištění dorovnání TOP UP a také rychlá administrace a výplata dotací z evropských zdrojů. Ministerstvo zemědělství se bude snažit přispět k tomu, aby banky měly ochotu financovat projekty zemědělského podnikání. V neposlední řadě se zasadíme o to, aby i financované investice v rámci pozemkových úprav a činností v krajině přinesly pracovní příležitostí zemědělským podnikům a podnikatelům.
 
4. Co považujete zatím za největší úspěchy české agrární diplomacie v rámci Evropské unie?
 
Česká agrární diplomacie dosahuje na evropské půdě celé řady významných úspěchů. Úspěšná jednání, jejich konkrétní podmínky i takto získané renomé české agrární diplomacie je důležité zejména v době, kdy finišují přípravy na české předsednictví EU. Jako příklad můžeme uvést  zdvojnásobení podpor pro české  vinaře pro rok 2009. Také zachování tradičního označování i možnosti doslazování vín.  Další úspěch přinesla jednání o reformě trhu s cukrem. Na základě českých připomínek totiž nedochází k plošnému krácení kvót a je zohledněna již uskutečněná restrukturalizace odvětví v jednotlivých členských zemích. Koneckonců i Health Check, jakkoli v mnoha ohledech zůstal na půli cesty, můžeme považovat za náš úspěch, protože kompromisní text zohlednil většinu našich připomínek a výrazně menší škrtání v přímých platbách je jednoznačně zásluhou rozhodného postoje a diplomatických jednání ČR společně s jí iniciovanou koalicí zemí, které původní návrh hrozil výrazně poškodit.
 
5. Mohl byste stručně shrnout cíle našeho předsednictví v oblasti zemědělství?
 
Jedním ze stěžejních témat českého předsednictví bude revize rozpočtu EU s cílem postupně snižovat výdaje na SZP a dále přesouvat peníze z I. do II. pilíře. ČR bude usilovat o rovné podmínky pro všechny členské státy EU, a to nejen pokud jde o výši přímých plateb, ale i o systém jejich vyplácení, který musí respektovat odlišné struktury zemědělství v jednotlivých zemích. Česká republika chce také významně posunout debatu o revizi politiky kvalityProces přehodnocování politiky kvality byl zahájen a právě na českém předsednictví bude shrnutí odborné diskuze, kterou odstartovala komise zveřejněním tzv. Zelené knihy. Dalším prioritním tématem je zjednodušení budoucího fungování SZP. Řada členských států, včetně Česka, často kriticky hodnotí i přístup EK u nových návrhů, jako byla např. reforma trhu s cukrem, s  vínem, i samotný Health Check, kdy krkolomné politické kompromisy mezi členskými státy nakonec ambici na zjednodušení zatlačily do pozadí. Nezapomeňme na Rozvoj venkova a otázku méně příznivých oblastí (LFA). V průběhu předsednictví se chceme zaměřit na nové vymezení LFA. Podporujeme nové vymezení znevýhodněných oblastí podle klimatických a půdních kritérií, sjednocených na úrovni Společenství. Současně jsme  přesvědčeni, že by měla být členským státům zaručena určitá flexibilita zohledňující národní specifika. Definování konkrétních pravidel by mělo být v kompetenci členských států v souladu s principem subsidiarity. EU, která zajistí kvalitním zemědělským a potravinářským výrobkům dlouhodobou perspektivu jak na vnitřním trhu EU, tak vůči třetím zemím.
 
6. Jak se díváte na připravované lednové protesty zemědělců kvůli nízkým cenám mléka?
 
Obávám se, že žádný z hráčů na globálním trhu, ale ani státní správa nemá v ruce klíč k řešení celosvětových problémů s cenami. Výsledkem posledních masivních demonstrací v první polovině roku 2008 byl další pád cen. Pokud nedojde k celkovému oživení světové ekonomiky, nenastane bohužel ani k větší oživení cen zemědělských komodit.
 
Priority našeho předsednictví v oblasti zemědělství: revize rozpočtu EU s cílem postupně snižovat výdaje na SZP a dále přesouvat peníze z I. do II. pilíře, posunout debatu o revizi politiky kvality, zjednodušení budoucího fungování SZP, nové vymezení LFA.“