Dobrá praxe fundraisingu přišla z Kanady

MAS Říčansko bylo u slavnostního křtu  nové publikace „CF – Czech Foundations, Canadian Foundations, Community Foundations". Akce proběhla v Praze na Kanadské ambasádě 28.3.2011. Paní velvyslankyně Kanady Valerie Raymond se rozhodla ujmout českého zvyku a symbolickým ulitím ze sklenky křtít novou knihu. Její neskrývaná rozpačitost z kropení vyvolala hned v prvních chvílích úsměv na tvářích všech zúčastněných a v příjemné atmosféře probíhalo setkání až do pozdních odpoledních hodin.

Jmenovaná publikace vznikla z 10denní cesty po Kanadě sedmi zástupců Asociace komunitních zástupců ČR. Mezi zástupci byla i Markéta Krausová z Nadačního fondu VIA a členka správní rady MAS Říčansko. Ona i ostatní účastníci se shodují, že se jednalo o jedinečnou inspirativní zkušenost a velmi dobrou organizaci z kanadské strany. Také proslov k přípitku pana Jana Kroupy (NETT, o. s.) vyjadřuje velmi pozitivní dojmy z pobytu: „V Kanadě se k nám chovali až doslova nečekaně vstřícně“.

Co bylo impulsem vlastní cesty do Kanady? Inspirace a návrh Tonyho Myerse, kanadského konzultanta, se kterým se část účastníků opakovaně setkávala na mezinárodních konferencích zaměřených na získávání zdrojů pro neziskové organizace, zprostředkovaných Českým centrem fundraisingu.

Výsledkem cesty je sborník pěti textů na pět aktuálních témat související s komunitními nadacemi u nás. Jsou zde shrnuty zkušenosti, dojmy a poznatky účastníků studijní cesty o tom, jak funguje občanský sektor v Kanadě (dobrovolnictví, fundraising, fondy, práce se správními radami aj.) „Komunitní nadace v Kanadě prostě nejsou žádný mladistvý, nezralý koncept, ale společensky pevně usazená forma organizace, která má ve společnosti své místo, roli a renomé“, jak hned na úvod sdělují autoři knihy. Zásadní rozdíl oproti podmínkám v ČR je i v přístupu – dobrovolnictví je v Kanadě na jiné úrovni, zatímco u nás je dobrovolníků neustále málo, v Kanadě se těžko hledá člověk, který dobrovolníkem není. Kdo by nechtěl načerpat první zkušenosti, udělat si kontakty, či neztratit styk se světem třeba během mateřské dovolené? Zároveň autoři nezapomínají ani na varování před slepým přejímáním modelů, co funguje a má tradici v angloamerické kultuře, nemusí mít stejně pozitivní dopad v českých podmínkách. O jiné mentalitě Kanaďanů hovoří i jejich intenzivní zapojení v  komunitních nadacích, kde se angažují proto, že je to pro ně způsob, jak oplácet společnosti a společenství za šťastně prožitý život. Nečekají na kroky těch nahoře a věří, že když se přičiní, svět kolem nich bude lepší.

Není už jen kanadský přístup inspirativní? Také kniha přispívá k zamyšlení. Jak fungují kanadské komunitní nadace administrující stovky fondů a které neotřelé myšlenky přichází z Kanady? Mezi mnoha zajímavostmi se můžeme dočíst o jasně vymezené struktuře neziskových organizací v Kanadě. Všichni si dávají pozor, aby si nekonkurovali u dárců. Nejde o žádné prosby o dar, ale motivaci k dárcovství. Dary jsou ve smyslu dlouhodobé investice do zájmových oblastí, organizace se tímto způsobem vzájemně obohatí. To vše a další témata nabízí publikace, která je zdarma ke stažení na: http://akncr.cz/detail/zprava/o-ceste-po-kanade-vydali-knihu/

Petra Přílučíková (MAS Říčansko)