„Chceme zachovat označení, na které jsou spotřebitelé zvyklí už desítky let. Pro zákazníka je to pojem, pro výrobce zavedená marketingová značka. Česká republika podporuje výrobu tradičních výrobků, a proto i nadále považuje za oprávněné užívat pro tradiční výrobek tradiční název,“ říká ministr Ivan Fuksa. „Právě tím, že výrobek je tradiční a zákazníci dobře znají jeho parametry, nemůže dojít ke klamání spotřebitele. Navíc uznání označení chceme jen pro český trh.“

Evropská unie rozhodla, že pomazánkové máslo neuzná jako zaručenou tradiční specialitu. Jde tak o vůbec první českou žádost od našeho vstupu do EU, která u Evropské komise  narazila na odmítavý postoj. Podle Evropské komise je označení „pomazánkové máslo“ klamavé a jako takové nemůže být chráněno jako zaručená tradiční specialita. Již více než pět let trvá tento spor s EK. Podle bruselských norem by totiž označení „máslo“ měly používat jen výrobky s podílem mléčného tuku větším než 39 procent. Pomazánkové máslo ho má minimálně 31 procent a je vyráběné unikátní tuzemskou technologií zmáselňování smetany.

„Čeští výrobci „pomazánkového másla“ by byli diskriminováni oproti výrobcům, jejichž výrobky používají tradiční označení na základě výjimek přijatých před rokem 2006 podle příslušných evropských právních norem,“ dodává ministr Fuksa. Taková výjimka platí například pro některé britské, dva německé a jeden španělský produkt.

Česká republika podporuje výrobu tradičních výrobků, a proto i nadále považuje za oprávněný svůj přístup, kdy užívá pro tradiční mléčný výrobek odpovídající požadavkům vyhlášky č.77/2003 Sb. označení „pomazánkové máslo“.

Tereza M. Dvořáčková
tisková mluvčí MZe

Poznámky pro editory:

·         Pomazánkové máslo upravuje ustanovení §1 písm. q vyhlášky č.77/2003 Sb.  Je to mléčný výrobek ze zakysané smetany, obohacené sušeným mlékem nebo sušeným podmáslím, obsahující nejméně 31 % hmotnostních mléčného tuku a nejméně 42 % hmotnostních sušiny.

·         Vyhláška v sobě zahrnuje sice transpozice několika evropských směrnic, ty se ale vztahují pouze na zahuštěné a sušené mléčné výrobky a kasein.

·         Podle evropské legislativy (nařízení č. 1234/2007) je „máslo“ pouze výrobek s obsahem nejméně 80% mléčného tuku, „třičtvrtětučné máslo“ (60-62%) a „polotučné máslo“ (39-41%). Všechny ostatní výrobky mají mít označení „roztíratelný tuk“ s udáním % tuku. Nařízení ale dává možnost označovat odlišně výrobky, jejíž přesná povaha vyplývá z tradičního používání, nebo pokud se označení jasně používají pro popis charakteristické vlastnosti výrobku. Na základě toho také Česká republika žádala v roce 2004 o výjimku.

·         Právní podstata předmětu sporu mezi Komisí a Českou republikou spočívá v aplikaci příslušné legislativy na evropské úrovni, která se týká norem pro roztíratelné tuky. Podle vyhlášky č. 77/2003 Sb., kterou se stanoví požadavky pro mléko a mléčné výrobky, se pomazánkovým máslem rozumí mléčný výrobek ze zakysané smetany, obohacené sušeným mlékem nebo sušeným podmáslím, obsahující nejméně 31 % hmotnostních mléčného tuku a nejméně 42 % hmotnostních sušiny. Podle nařízení Rady o společné organizaci trhů č. 1234/2007 se máslem rozumí výrobek s obsahem mléčného tuku nejméně 39% (polotučné máslo). Podle stanoviska Komise se v případě „pomazánkového másla“ vyráběného v ČR jedná o roztíratelný tuk a označení „máslo“ tedy pro tento druh výrobku nelze použít.

·         Česká republika podala na Komisi dne 18. června 2004 oficiální žádost o zařazení názvu výrobku „pomazánkové máslo“ do přílohy příslušného nařízení Rady, resp. Komise. Toto nařízení umožňuje zapsání názvu výrobků do seznamu výrobků, jejichž přesná povaha vyplývá jasně z tradičního používání, nebo pokud se označení jasně používá pro popis charakteristické vlastnosti produktu a je u něho možné použít označení odchylně od nařízení.

·         Toto nařízení dle názoru Mze v příslušných ustanoveních totiž nenaznačuje, že by využití výjimky bylo podmíněno jakýmkoli rozhodnutím Komise. Naopak, z charakteru uvedené výjimky zcela jednoznačně vyplývá, že možnost využití výjimky se odvíjí od objektivního splnění stanovených podmínek tj. tradiční používání vymezené přesnou povahou výrobku nebo pokud se označení výrobku jasně používá pro popis charakteristické vlastnosti výrobku.

·         Žádost ČR byla ze strany Komise zamítnuta. Komise přistoupila v roce 2006 ke komplexnímu zrušení nových výjimek s odůvodněním zabránit dalšímu rozšiřování seznamu výrobků s výjimkou tradičního označení, tj. ponechat stav výjimek evidovaných k roku 1997.

·         Dne 6. června 2008 bylo doručeno České republice formální upozornění týkající se zahájení řízení o porušení Smlouvy podle čl. 258 Smlouvy o fungování Evropské Unie. Dne 3. listopadu povýšila Komise řízení do fáze tzv. odůvodněného stanoviska. Poté, co Česká republika nadále odmítala a odmítá souhlasit s názorem EK, Komise navrhla podat u Soudního dvora EU na Českou republiku žalobu.