KIS Středočeského kraje
Projekt Krajského informačního střediska pro rozvoj zemědělství a venkova Středočeského kraje vznikl za podpory Ministerstva zemědělství

Krmný šťovík zlepšuje kvalitativní parametry mléka

15/09/11
Ing. Michal Bratršovský / KIS Vysočina

využití energetických plodin v krmivářství
autor: Ing.Petříková, DrSc.

Krmný šťovík zlepšuje jakost mléka

 

Ing.Vlasta Petříková, DrSc., CZ Biom – České sdružení pro biomasu

Kontakt : vpetrikova@volny.cz, Tel. 233 356 940, 736 171 353

 

Úvod

Krmný šťovík – Rumex OK 2 je u nás známý především jako energetická plodina, ale původně byl vyšlechtěn (na Ukrajině) jako kvalitní krmná pícnina, křížením šťovíku zahradního a tjanšanského. V poslední době jej někteří pěstitelé začali už i u nás využívat ke krmení hospodářských zvířat. Výsledky jsou více než příznivé: šťovík zvyšuje užitkovost i kvalitu mléka, jak bylo zjištěno v provozních podmínkách v různých místech po celé ČR. Vysoké krmné hodnoty šťovíku mají perspektivu i pro využívání v bioplynových stanicích.

 

Hodnocení výsledků        

První příznivé výsledky byly získány při pastvě ovcí. Také pastva skotu na výkrm byla úspěšná i když šťovíkový porost nebyl bohužel správně ošetřován. Šťovík proto postupně z porostu mizel a po 7 letech jeho spásání zde převládaly už jen různé druhy trav (viz Foto 1). Přesto i tento nižší podíl šťovíku plně vyhovoval pro výkrm mladého dobytka, přírůstky byly dobré i bez přikrmování jadrnými krmivy.

 

 

Foto 1. Krmný šťovík po 7 leté pastvě – podhůří Orlických Hor

 

Dobré zkušenosti jsou i se zkrmováním zelené hmoty, bez její další úpravy, kde několik pěstitelů zaznamenalo zvýšenou dojivost, minimálně o 1 až 2 l/krávu/den. Pro přímé krmení na zeleno je třeba sklízet porost mladý (viz foto 2), vícekrát do roka.

 

 

Foto 2. Sklizeň krmného šťovíku na zeleno, ve 3. roce vegetace

 

Výrazné zvýšení dojivosti bylo zjištěno zejména při zkrmování šťovíkové senáže, (Foto 3), kde byly současně zaznamenány také první údaje o zlepšení kvality mléka (např. zvýšení obsahu tuku 0,2 %, obsah bílkovin o 0,1 %).

 

 

Foto 3. Senáž krmného šťovíku pro dojnice

 

Po příznivých zkušenostech s krmením šťovíku již někteří farmáři začínají šťovík pěstovat výhradně pro krmení. Výsledky s jeho zkrmováním se dále potvrzují. Např. v podhorské oblasti na ekofarmě byl šťovík založen na ploše 29,86 ha. První seč byla senážována do balíků a použita ke krmení dojnic, což se již v prvém užitkovém roce projevilo zvýšením dojivosti, přibližně o 2 l/krávu /den. Obdobné zkušenosti se potvrzují i v následujícím roce. V r. 2010 zde byly sklizeny 3 seče (na senáž) a čtvrtá se využívala ke konci vegetace jako pastva.

 

Výnosy (převážně senáže) jsou uvedeny v následujícím přehledu :

 

                      1. seč         2. seč        3. seč          pastva         celkem /rok   TTP – pro srovnání

datum             1.6.           10.7.         22.8.    od 2.10 do 4.11         t /ha              výnos v t/ha

výnos v t/ha   2,696        2,930        2,625            1,750 x             10,00                  5,4

 

Poznámka:    x ) odhadem 2/3 výnosu 3. seče

 

Sklizená hmota na senáž obsahovala cca 30 % sušiny. Výnos ze šťovíkového porostu byl téměř dvojnásobný, tj. 10,00 t/ha, oproti senáži sklízené z tradičních trvalých travních porostů – 5,4 t/ha, jak je  uvedeno pro srovnání v závěru přehledu.

 

Kvalita mléka

Nově byla na této ekofarmě sledována i kvalita mléka vlivem krmného šťovíku. Byly vyhodnoceny celkem 3 způsoby krmení, včetně tradičního krmení TTP, jak je zřejmé z  tabulky č. 1.

 

Tabulka 1 . Vliv krmení Rumexem OK 2 na kvalitu mléka (ekofarma Králíky)

 

Analýzy mléka provedla laboratoř LRM Brno, Mlékárna OLMA,a.s. Olomouc  

způsob                                                              obsah v  %

            krmení                            tuk    bílkovina     poměr tuku : bílkovině   TPS     kasein 

___________________________________________________________________________                                                               

           průměr z 8 vzorků

1. pastva na TTP            3,797    3,491                    1,080                   8,934     2,775                                                                                 

 

2. pastva na TTP                                        průměr z 5 vzorků

  + šťovíková senáž        4,006    3,626                     1,104                  8,992     2,862      

 

3. pastva na šťovíku                                   průměr z 5  vzorků

  + senáž z TTP               4,338    3,746                    1,158                  9,200      2,960     

  

Rozdíly v kvalitě mezi pastvou na TTP :

a  pastvou na TTP

+ šťovíková senáž          +0,216    +0,135               + 0,024              +0,058   +0,087  

a pastvou na šťovíku

+ senáž z TTP                 +0,548    +0,285               +0,054               +0,266   +0,185 

_________________________________________________________________________

   

 V tab.1 jsou uvedeny nejdůležitější údaje, potřebné k hodnocení kvality mléka. Jsou průměrem z 8, resp. 5 dílčích vzorků, tak jak je odebírala mlékárna. Všechny hodnoty po přikrmování šťovíkem se zvýšily, což značí, že se kvalita mléka všeobecně zlepšila. Nejvýznamnější údaj je obsah tuku a bílkovin. Mléko se zlepšilo oproti pastvě na TTP již ve variantě, kdy byly pasoucí se dojnice na TTP přikrmovány šťovíkovou senáží : tuk se zvýšil o 0, 2%, bílkoviny o 0,135 %. Ještě výraznější zvýšení tučnosti mléka se projevilo při pastvě dojnic na šťovíkovém porostu přikrmovaném senáží z TTP a to o více něž 0,5 %, obsah bílkovin se zvýšil také více, téměř o 0,3%. Z obsahu tučnosti a bílkovin byl ještě propočítán koeficient (tuk : bílkovině), podle něhož se hodnotí vliv na kyselost mléka, který má být mezi 1,1 až 1,5. Z údajů vyplývá, že při pastvě pouze na TTP byl zjištěn koeficient  nejnižší, tj. 1,08, což je v podstatě na hraně klasifikace. Po přikrmování šťovíkem se tento důležitý koeficient zlepšuje, a to na 1,104 resp. 1,158. Sice se zatím neblíží k optimální hodnotě tj. 1,3, ale  rozhodující je, že je lepší, než při tradičním způsobu krmení dojnic na trvalých travních porostech. To znamená, že krmný šťovík není kyselý, jak se zemědělská veřejnost zatím všeobecně domnívá. Potvrzuje to rovněž optimální poměr hlavních živin v píci krmného šťovíku. Také další 2 hodnoty – TPS (tuku prostá sušina) a kasein se vlivem šťovíku zvýšily a to opět více při pastvě na šťovíku + příkrm senáže z TTP. Obecně lze tudíž konstatovat, že se kvalita mléka zlepšila nejvíce při přímé pastvě na šťovíkovém porostu. Lze oprávněně předpokládat, že při dalším zvýšení podílu šťovíku v krmné dávce by se mohly hodnocené ukazatele ještě více zlepšit a to zejména koeficient poměru tuku : bílkovině, což bude sledováno a hodnoceno v dalším časovém období.

 

Stanovení krmných hodnot

Příznivé výsledky s krmením Rumexu OK 2 spočívají v kvalitě této píce, vyjádřené krmnými hodnotami. Analýzy vzorků krmného šťovíku byly zajištěny odborníky – krmiváři z VÚ živočišné výroby ze vzorků zelené hmoty odebíraných od konce dubna do konce května, za účelem zjištění změn v kvalitě této píce, vlivem jejího stárnutí. Výsledky byly vyhodnoceny a společně publikovány v časopise „Výroba krmiv“(Tyrolová, Petříková, Výborná 2009). Stručně lze tyto výsledky zhodnotit takto : krmný šťovík je kvalitní píce, má nejen vysoký obsah N látek, ale současně i vysoký obsah redukujících cukrů. Je to tedy velmi ranná kvalitní píce, která má ideálně vyrovnané hlavní živiny. Krmný šťovík ale rychle stárne, což se projevuje snižováním obsahu NL, avšak obsah cukrů zůstává vysoký po celou dobu sledování. Zjištěné krmné  hodnoty jsou uvedeny v tab. 2

 

Tab. 2 Obsah živin v % v rostlině šťovíku v několika termínech odběrů

datum

25.4.

5.5.

12.5.

20.5.

26.5.

Sušina

11,47

8,89

11,29

13,01

12,41

NL

31,42

23,87

19,82

13,4

11,99

Tuk

1,47

1,87

1,73

1,128

1,18

Vláknina

9,52

13,41

17,9

24,49

26,72

Popel

11,68

11,21

10,01

8,28

8,68

Cukry redukující

nestanovovaly se

nestanovovaly se

11,41

13,2

11,21

 

Z výsledků je zřejmé, že již v polovině května klesá obsah NL a zvyšuje se obsah vláknin, proto je třeba krmný šťovík sklízet velmi brzy, někde již koncem dubna. Vysoký obsah cukrů umožňuje jeho snadné konzervování, není třeba používat konzervační přípravky. Vysoká kvalita krmného šťovíku je významná nejen  pro krmení hospodářských zvířat, ale nabízí se také pro využití v bioplynových stanicích. Pro tento případ je třeba sklízet zelenou hmotu šťovíku pro silážování v období největšího nárůstu hmotnosti, což je zpravidla kolem poloviny června (nebo ještě mladší, jako na krmení, což ale vyžaduje opakovanou sklizeň vícekrát do roka).

 

Obecné výhody krmného šťovíku

Krmný šťovík je vytrvalá polní plodina, což přináší řadu dalších výhod : není třeba každoroční nákup osiva, ušetří se náklady a energie na hlubokou orbu a řadu dalších agrotechnických zásahů a v neposlední řadě je zárukou ochrany půdy proti vodní erozi. Porost krmného šťovíku obrůstá pravidelně brzy na jaře a vytváří kompaktní porost, který nedovolí smyv ornice, tak jako např. při pěstování kukuřice. Pro velkou toleranci vůči chladu je krmný šťovík vhodný i do vyšších poloh a kopcovitých terénů, což je zvlášť důležité po novelizaci zemědělského zákona, která dovoluje pěstování širokořádkových plodin jen na svazích do 7o sklonu (dříve byla možnost až do 13o  svažitosti). Rumex OK 2 – šťovík může proto výhodně nahradit či doplnit kukuřici pro krmivářské účely i pro BPS.

 

 

 

Souhrn a závěry

Rumex OK 2 – krmný šťovík byl vyšlechtěn jako kvalitní krmná píce, ale u nás jsme jej začali využívat jako energetickou plodinu pro vytápění budov. V poslední době je už i u nás  zhodnocena jeho vysoká krmná hodnota, proto se využívá ke krmení i při výrobě bioplynu. Krmení hospodářských zvířat šťovíkem zvýšilo užitkovost, včetně vyšší dojivosti i kvality mléka : byl zjištěn zvýšený obsah tuků, bílkovin i dalších hodnot důležitých pro zkvalitnění mléka. Pro krmení je nutné sklízet šťovík mladý, aby se uchovala jeho kvalita (vysoký obsah NL i cukrů) a také proto, aby dále dobře obrůstal. Pro vývin bioplynu se sklízí krmný šťovík rovněž na zeleno, resp. na siláž, v období kdy vytváří maximum hmotnosti (cca v polovině června).