Bakteriím vyrábějícím ekologický plast nejvíc chutná olej z menzy
20/11/12
Pro bakterie, které vědci z Centra materiálového výzkumu v Brně využívají pro výrobu ekologické obdoby plastu, je použitý olej z vysokoškolské menzy oblíbenou pochoutkou. Použitý olej z vysokoškolské menzy se někdy může stát vyhledávanou lahůdkou. Alespoň pro bakterie, které vědci z Centra materiálového výzkumu v Brně využívají pro výrobu ekologické obdoby plastu, pro ty je […]
Pro bakterie, které vědci z Centra materiálového výzkumu v Brně využívají pro výrobu ekologické obdoby plastu, je použitý olej z vysokoškolské menzy oblíbenou pochoutkou.
Použitý olej z vysokoškolské menzy se někdy může stát vyhledávanou lahůdkou. Alespoň pro bakterie, které vědci z Centra materiálového výzkumu v Brně využívají pro výrobu ekologické obdoby plastu, pro ty je prý oblíbenou pochoutkou.Právě olej z menzy chutná bakteriím nejvíce, řekl ČTK výzkumník Stanislav Obruča, jenž o bakteriích s nadsázkou hovoří jako o svých dlouholetých přátelích. Technologie výroby plastu z odpadního oleje míří do praxe a hledá uplatnění třeba na čínském trhu.
Bakterie pěstované brněnskými výzkumníky vytvářejí uvnitř buněk zvláštní látku, která jim slouží jako zásoba na horší časy. "Tak jako my tloustneme, když máme všeho dost, tak tyto bakterie produkují polymer. A ten má shodou okolností mechanické vlastnosti podobné plastům," popsal Obruča. Oproti běžnému plastu má ale jeho ekologická obdoba zásadní výhodu – v přírodě se rozloží, a proto nijak nezatěžuje životní prostředí.
Experimenty s výrobou bioplastu se odehrávaly už v minulých desetiletích. Ekologické materiály však dosud prohrávaly pomyslnou cenovou válku s levnějšími plasty z ropy. Jako substrát pro bakterie se totiž používaly například relativně drahé cukry. Tým z Centra materiálového výzkumu ale přišel na to, jak využít mnohem levnější surovinu.
"Pokoušíme se o co nejefektivnější přeměnu odpadních substrátů, zejména odpadního oleje," uvedla vedoucí týmu Ivana Márová. Výzkumníci pracují v nenápadné laboratoři, která na první pohled ani nepůsobí dojmem supermoderního vědeckého provozu. To hlavní se odehrává v reakční nádobě, kde vědci pěstují a "vykrmují" bakterie.
Nádoba je spojena s řídící jednotkou, která kontroluje a ovládá její vnitřní prostředí, například PH a provzdušnění. "Pokud chceme, aby pro nás bakterie pracovaly, musíme jim pro to vytvořit podmínky," podotkl Obruča. V malé laboratoři dokážou vědci vyrobit pár desítek dekagramů polymeru za dva tři dny. V průmyslovém provozu jsou však bakterie schopné mnohem větších "výkonů".
Licenci na patentovanou brněnskou technologii koupila česká firma Nafigate Corporation. Vstoupí s ní na čínský trh. Současná spotřeba syntetických plastů v Číně je sice nižší než v Evropské unii nebo Spojených státech, ale odborníci očekávají výrazný nárůst, navíc je v zemi obrovská spotřeba fritovacího oleje, který se může stát potenciální surovinou.
Bioplast má všestranné využití. "Lze z něj vyrábět například obaly na potraviny, obaly na léky, tašky nebo produkty denní potřeby," uvedla Lenka Minářová z Nafigate Corporation.
Lidovky.cz, 19. listopadu 2012
Zařazeno v Aktuálně, Věda a výzkum