V souvislosti se změnou pravidel společné zemědělské politiky v následujícím období, dojde k poměrně zásadním změnám ve vymezení LFA oblastí v České republice. Tou nejpodstatnější je, že do LFA nebudou zařazeny pouze plochy TTP, ale všechna zemědělská půda. Na otázku vymezení oblastí LFA odpovídal v rozhovoru pro týdeník Zemědělec ředitel Ústavu zemědělské ekonomiky a informací (ÚZEI) ing. Oldřich Černoch. Jeho odpověď na tuto otázku přinášíme v plném znění. 

Zemědělec: Hovoří se rovněž o otázce opětného vymezení oblastí LFA. Jak to s touto problematikou vypadá?

"Návrh nařízení Komise, Rady a Evropského parlamentu, který obsahuje podmínky pro poskytování podpor do programů rozvoje venkova, požaduje nově vymezit jiné než horské oblasti podle prahových hodnot kritérií v návrhu zveřejněných. Horské oblasti mohou zůstat nezměněny. ÚZEI aplikoval jednotlivá kritéria, dodaná spolupracujícími organizacemi a ministerstvem zemědělství do území jednotlivých obcí a zpracoval mapové podklady pro nové vymezení. Podle požadavku Komise bylo na tyto oblasti aplikováno variantně takzvané jemné doladění. Aktuálně se pracuje s nově vymezenými méně příznivými oblastmi, které zahrnují celkem 49,5 % zemědělské půdy, evidované v LPIS. Celkový rozsah nových LFA se příliš neliší od rozsahu současných LFA (50,1 % zemědělské půdy v LPIS), nové oblasti se ale nepřekrývají se současným LFA úplně. Nové podmínky vymezení nesplnilo 177 tisíc hektarů zemědělské půdy, na kterých se nachází 42 tisíc hektarů travních porostů. Podpora těchto ploch vyřazených z LFA může v postupně se snižující míře pokračovat ještě po dobu dalších čtyř let.

Nařízení požaduje sjednocení základny pro poskytování plateb LFA na veškerou výměru zemědělské půdy, zařazené v LFA. V současnosti v ČR užívaný systém vyplácení podpor LFA jen na ha travních porostů vyúsťuje prakticky do stavu, kdy průměrné částky podpor v přepočtu na ha zemědělské půdy jsou diferencovány až na úroveň jednotlivých podniků úměrně s mírou zatravnění jejich zemědělské půdy (z. p.) v LFA. Při tomto systému nejsou na závadu relativně velmi málo diferencované sazby plateb LFA ve srovnání s ostatními zeměmi EU. V budoucnosti již nelze vystačit s jedinou nebo jen se dvěma minimálně rozdílnými sazbami plateb LFA pro celou oblast určitého typu LFA (například pro horské LFA). Proto ÚZEI navrhuje diferencovat nově vymezené jiné než horské oblasti a i současné horské oblasti do několika územních pásem, ve kterých by byly poskytovány různě vysoké sazby plateb LFA. Horské oblasti navrhujeme rozdělit do pěti pásem podle nadmořské výšky a svažitosti. Nejvyšší sazba v horské oblasti by byla poskytována na ha z. p. v nadmořské výšce nad 800 metrů, nejnižší na hektar z. p. v horské LFA s nadmořskou výškou do 600 m a se svažitostí na méně než polovině území. Bylo zjištěno, že se stoupající sazbou se zvyšuje zatravnění takto vymezených podoblastí. Obdobně se navrhuje diferencovat i nově vymezené jiné než horské LFA a to podle míry, ve které na daném území působí navržená kritéria EU. I v tomto případě stoupá průměrné zatravnění od 28 procent v podoblasti s nejnižší sazbou až po 62 procent v podoblasti s předpokládanou nejvyšší sazbou plateb LFA. Navržená územní diferenciace sazeb povede k vyšší spravedlnosti v rozdělování podpor LFA.

S odvoláním na dohody WTO je stanoven požadavek na stanovení určité degrese plateb na základě návrhu členského státu, který musí svůj návrh ekonomicky podložit na nediskriminačním základě."