Česká delegace, kterou na jednání vedl náměstek ministra zemědělství Juraj Chmiel, informovala o společném prohlášení zemí Visegrádské čtyřky týkajícího se budoucnosti doplňkových vnitrostátních přímých plateb. Deklaraci podepsaly Česká republika, Maďarsko, Polsko, Slovensko, Slovinsko, Bulharsko a Rumunsko. Podle těchto států je návrh Evropské komise (EK) na redukci národních doplňkových plateb v roce 2012 v rozporu se zásadou spravedlivých podmínek pro evropské zemědělce.
„Pokud bude platit navržené omezení národních doplňkových přímých plateb, budou zemědělci v nových státech Unie čelit dalšímu nerovnému zacházení. Ve starých členských státech má být 10 % přímých plateb pro rok 2012 přesunuto a použito v oblasti rozvoje venkova. Totéž však některé nové členské státy se svými národními doplňkovými platbami učinit nemohou,“ uvedl náměstek Juraj Chmiel.
Signatářské země požadují stažení návrhu předloženého EK a dodržení postupu schváleného v rámci Smluv o přistoupení pro rok 2012. Podobně Pobaltské státy trvají na zachování systému pro národní doplňkové platby jako doposud, a proto Lotyšsko, Litva a Estonsko ve své deklaraci podpořily prohlášení zemí Visegrádské čtyřky. V průběhu rozpravy se připojila i Malta.
Rady také jednala o rozdělování potravin nejchudším osobám v EU. „Česká republika upřednostňuje řešení této otázky v rámci sociální politiky na národní úrovni, nikoliv na úrovni EU, a to ani v rámci budoucích nařízení o čerpání Evropského sociálního fondu,“ řekl náměstek ministra Chmiel. V pozměněném návrhu nařízení je umožněn nákup zásob na trhu jako jeden z hlavních zdrojů zásobování. Došlo tak k odklonu od primárního využívání unijních intervenčních zásob, a proto tato problematika již nepatří do Společné zemědělské politiky, ale do politiky sociální. ČR proto spolu s ostatními státy blokační minority návrh nařízení nepodporuje. „Jsme přesvědčeni, že prostředky určené na sociální oblast boje s chudobou mají být obzvláště nyní využívány co nejúčelněji. Máme obavy, že by Společná zemědělská politika na tomto poli nebyla dostatečně efektivní. Definitivní stanovisko ČR musí ještě projednávat vláda ČR na vládním výboru pro EU,“ vysvětlil náměstek Juraj Chmiel.
Delegace se věnovaly také otázce energetického využívání biomasy zemědělského původu jako důležitého prvku Společné zemědělské politiky. ČR zastává názor, že využívání biomasy k energetickým účelům musí být racionální, účelné a vyvážené, musí zohledňovat nutnost potravinové soběstačnosti a mělo by také reflektovat požadavky ostatních sektorů využívajících biomasu jako surovinu k jiným než potravinářským potřebám. „Zemědělská půda má primárně sloužit k produkci potravin a krmiv a až sekundárně k energetickým a dalším účelům,“ řekl náměstek Chmiel.
Radek Ležatka
ředitel Odboru komunikace MZe
