V porostech brambor žije a rozmnožuje se několik desítek druhů mšic, ale jen dva druhy se vyskytují ve větším počtu. Je to mšice broskvoňová ( Myzus persicae ) a mšice řešetláková ( Aphis nasturtii ). Kromě těchto „bramborových mšic“ nalétává do porostů brambor celá řada „ostatních“ druhů mšic, které zde při přeletech provádí zkusmé sání bez dalšího rozmnožování. V naších podmínkách jsou to především kyjatky hrachové ( Acyrthosophon pisum ), mšice slívové ( Brachycaudus helichrysi ), mšice chmelové ( Phorodon humuli )        a mšice střemchové ( Rhopalosiphum padi ). Obě skupiny jsou pro množitelské porosty brambor stejně nebezpečné, protože svým sáním přenášejí kromě viru X ( PVX ) všechny hospodářsky významné virové choroby bramboru. Do porostů brambor mšice nalétávají        od  počátku vzcházení. Intenzita přeletu úzce souvisí s množstvím mšic na primárních            a sekundárních hostitelských rostlinách.

Jak silný přelet lze očekávat u „bramborových“ a  „ostatních  mšic“ na jaře roku 2008

        U mšice broskvoňové, která patří k nejefektivnějším  přenašečům viru svinutky (PLRV) a viru Y (PVY) lze po silně nadprůměrné podzimní migraci v roce 2007 a mírné zimě, kdy teploty neklesly pod – 10 °C očekávat, že se tato mšice objeví ve vzduchu velmi brzy               ( anholocyklická populace ) a ve větším počtu. Tento stav může znamenat, že při nedodržení semenářské agrotechniky budou porosty stejně jako v roce 2007 vážně ohroženy těžkými virovými chorobami ( PVY, PAV a PLRV ).  U mšice řešetlákové naopak silná  jarní  migrace nehrozí, protože tato mšice nemá v posledních letech na území ČR početnější populace.

          Také u některých ostatních druhů  mšic, které nalétávají do porostů brambor, ale zde nesídlí, lze očekávat  v jarním období časnější a intenzivnější přelet. Z výsledků našeho monitorování lze tento intenzivnější přelet očekávat u kyjatky hrachové ( Acyrthosophon pisum ), mšic rodu Aphis , mšice chmelové ( Phorodon humuli ), mšice střemchové ( Rhopalosiphum padi )  a kyjatky osenní ( Sitobion avenae ). Tyto mšice  se tak mohou stejně jako v roce 2007 významně podílet na časném a intenzivním šíření neperzistentních virových chorob jako viru Y ( PVY ), A viru ( PVA ), M viru ( PVM ) a S viru ( PVS ).

         Tato pozitivní prognóza časného a silného přeletu mšic v jarním období může při množení sadby znamenat, že rok 2008 bude stejně jako dva předchozí roky rokem silně infekčním, kdy nálety mšic ohrožovaly porosty brambor už od počátku vzcházení            a způsobily výrazné zhoršení kvality sadby.

          V praxi to bude znamenat, že už od počátku vzcházení množitelských ploch brambor bude do porostů  nalétávat široká paleta mšic podílejících se na přenosu neperzistentních         i perzistentních viróz. Při ochraně proti neperzistentním virům ( PVY, PVA, PVM ) nevystačíme jen s bojem proti přenašečům – mšicím, mnohem důležitější jsou preventivní ochranná opatření. Na prvním místě je důsledná ochrana množitelských ploch před zdroji virových infekcí. Čím větší bude vzdálenost množitelských porostů od ostatních porostů, tím menší bude riziko zavlečení virových chorob. Důležitá budou také likvidace zdrojů viróz uvnitř honu. Negativní selekce musí být zahájena už při prvních příznacích virových chorob   ( od 15 – 20 cm ), protože jedině tehdy se zabrání dalšímu šíření virových chorob  v porostu. Selekce je třeba opakovat nejméně 3x. Mnohem jednoduší a efektivnější je ochrana proti perzistentnímu viru svinutky ( PLRV ), kde je ochrana množitelských porostů postavena    na důsledném chemickém hubení mšic. Stejně jako u negativních výběrů, je třeba první ošetření insekticidem uskutečnit včas – tj. ihned po signalizaci náletu okřídlených „bramborových mšic“ do žlutých misek  nebo podle prvních úlovků mšic v sacích pastech. V praxi to znamená, že insekticidní clonu  vytvoříme  již při vzejití  nejméně 50% brambor     ( u sadby nemořené insekticidem ). U sadby ošetřené granulovaným insekticidem, insekticidní clonu nasadíme při objevení bezkřídlých mšic ( výška porostu kolem 10 cm). Pro první postřik vybereme insekticidy s rychlým iniciálním účinkem a dlouhou dobou účinnosti.                   Pod insekticidní clonou držíme množitelské porosty až do desikace. Termíny dalších 2 – 4 ošetření lze upřesnit podle aktuálních informací o  výskytu mšic, které můžete od 1. dubna 2008 průběžně sledovat na webových stránkách Státní rostlinolékařské správy www.srs..cz     ( Aphid Bulletin ).

Ing. Antonín Köhler
Státní rostlinolékařská správa