Mezi nejdůležitější původce virových onemocnění obilnin patří virus žluté zakrslosti ječmene (BYDV – Barley yellow dwarf virus), jehož přenašečem jsou obilní mšice a virus zakrslosti pšenice (WDV – Wheat dwarf mastrevirus), kde je přenašečem křísek polní. Obilniny jsou infikovány virovými zakrslostmi jednak na podzim (primární infekce), kdy jejich přenašeči migrují na vzcházející ozimy. Druhým obdobím je jaro až léto (sekundární infekce) od fáze sloupkování a později. V tomto období se zakrslosti šíří přenašeči žijícími v porostech (křísi) nebo přilétajícími ze zimních hostitelů (mšice). Nejnebezpečnější jsou   podzimní infekce, způsobené migrujícími infikovanými mšicemi a křísy z porostů trav a infikovaného výdrolu obilnin.

 

         Právě takové vysoce infekční podzimní období nastalo počátkem loňského podzimu, kdy byly zaznamenány velmi silné výskyty obilních mšic. Tuto skutečnost potvrdily jejich extrémně vysoké úlovky v síti sacích pastí SRS. Velmi vysoké byly zejména úlovky mšice střemchové (Rhopalosiphum padi), která patří k nejefektivnějším přenašečům viru BYDV, zejména kmene PAV, který se vyznačuje silnou patogenitou. Nadprůměrný přelet mšice střemchové byl pozorován nad celým územím ČR a v zamořených lokalitách mohl způsobit rychlé šíření viru žluté zakrslosti ječmene (BYDV). Na toto nebezpečí upozornil průzkum SRS, který přítomnost viru BYDV potvrdil ve všech pozitivních vzorcích odebraných z nově založených porostů ozimů. Jediným štěstím bylo, že od druhé dekády října došlo k výrazné změně počasí. Ochladilo se a začalo pršet, což přispělo k výraznému úbytku mšic a zpomalení šíření virových zakrslostí.

       Co bylo řečeno u mšic platilo na podzim roku 2007 i pro kříska polního (Psammotettix alienus). To znamená, že byly velmi příznivé podmínky pro šíření viru WDV. Trvaly však jen krátkou dobu, protože s nástupem chladnějšího říjnového počasí, kdy teploty klesaly pod      10 °C došlo k zastavení šíření infekce WDV. Tuto skutečnost potvrdily výsledky podzimního průzkumu SRS, které přítomnost WDV potvrdily jen ve 20% vzorků, což může znamenat, že porosty ozimů byly touto virózou infikovány na podzim jen slabě.

 

      Jarní šíření virových zakrslostí je podstatně méně nebezpečné, protože některé druhy přenašečů na jaře migrují jen v malé míře (křísi). A migrující mšice mají možnost výběru hostitele ze širší palety letních hostitelských rostlin (trvalé travní porosty, jařiny, kukuřice). V praxi to může znamenat, že v jarním období bývá infikováno jen kolem 15% porostů obilnin (při podzimní infekci až 95 %). Po loňském silnějším podzimním výskytu mšic je letos více infikovaných porostů ozimů (primární infekce) a při absenci zimního počasí s poklesem teplot pod – 8 °C lze předpokládat, že část populace mšic v porostech přežila a působí trvalé šíření virových infekcí. Jak silné tyto infekce jsou je třeba upřesnit při jarní kontrole porostů, kdy na infikovaných rostlinách jsou už viditelné příznaky onemocnění               (barevné změny, zakrslost, slabé kořeny). S ohledem na skutečnost, že obdobné příznaky poškození jsou i u jiných chorob rostlin, je nezbytné pro vyloučení virové zakrslosti provedení laboratorního testu ELISA (VÚRV Praha, ZVÚ Kroměříž, VÚP Troubsko). V případě silného napadení porostů virózami ( napadení nad 60% ) se porost vyplatí zaorat. Tak silné poškození porostů lze očekávat zejména u časně setých ozimých ječmenů. Zvýšené riziko onemocnění virovými chorobami hrozí letos i porostům jařin. Jednou z možností jak toto nebezpečí přenosu BYDV u jařin snížit je jejich co nejčasnější výsev, aby nálety mšic do porostů probíhaly až po nejcitlivější růstové fázi jařin (2 – 4 listy), kdy intenzita napadení a výnosové ztráty výrazně klesají (pod 5%).

        Jak silná bude případná přímá škodlivost mšic u obilnin v jarním období (až 30% snížení výnosu) můžete od 1. dubna 2008 průběžně sledovat na webových stránkách Státní rostlinolékařské správy ( www.srs.cz Aphid Bulletin ).

 

Ing. Antonín Köhler

Státní rostlinolékařská správa