Důraz na lepší ochranu osobních dat klade novela katastrálního zákona, kterou na dnešním zasedání schválila vláda. Zabývala i novelou o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem.
Novela katastrálního zákona přináší některé změny v poskytování údajů z katastru nemovitostí, které plně respektují princip veřejnosti katastru, ale současně mají umožnit účinnější kontrolu v případě podezření z neoprávněného nakládání s těmito údaji. Běžných výpisů z katastru nemovitostí s údaji v rozsahu jednotlivých nemovitostí se navrhované změny netýkají.
„Informace o vlastnictví konkrétní osoby v rámci celé ČR, kopii kupní smlouvy nebo rozsudku bude podle novely moci získat jedině žadatel, který se identifikuje a uvede účel, pro který tyto výstupy potřebuje. Případné zneužití těchto výstupů pak bude řešit Úřad pro ochranu osobních údajů. Jsem přesvědčen, že tato úprava výrazně zlepší situaci v oblasti ochrany osobních dat občanů,“ uvedl ministr zemědělství Petr Gandalovič. Informace z katastru nemovitostí poskytují katastrální úřady. Ročně vyřídí přibližně 1,7 mil. požadavků nejen v listinné podobě, ale také dálkovým přístupem ve formě úředních elektronických výstupů označených tzv. elektronickou značkou, která je ekvivalentem zaručeného elektronického podpisu. Elektronickou cestou bylo v roce 2007 uspokojeno téměř 1,5 mil. požadavků. K dalšímu rozšíření využití elektronické formy dochází v rámci projektu CzechPoint.
Smyslem novely je zvýšit kontrolu nad poskytováním některých dat při zachování zásady veřejnosti katastru, se kterou počítá i návrh nového občanského zákoníku. Nebude možné nahlížet přímo do sbírky listin, poskytovány budou pouze kopie listin na základě písemné žádosti. Bude tak plná kontrola nejen nad tím, kdo získává jaké údaje o přehledu vlastnictví z území České republiky, ale i ze sbírky listin.
Do návrhu novely o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem byla zařazena i novela zákona o správních poplatcích o opatřeních k urychlení digitalizace katastrálních map. V České republice patří tento poplatek na úrovni 500 korun ke zdaleka nejnižším v Evropě a od roku 1994 se nezvýšil. Například sousední Slovensko v uplynulých letech upravilo poplatky směrem nahoru dvakrát a vybírá v průměru 2000 Sk za vklad. Nově navržený správní poplatek za vklad práva do katastru nemovitostí vychází ze základního principu násobení současného správního poplatku 500 korun počtem zapisovaných nemovitostí a práv. Například u domku se zahradou (dům, pozemek pod domem, zahrada) bude podle novely poplatek činit 3 x 500 korun, tedy 1.500 korun. V případě převodů vlastnictví k bytům bude za nemovitost považován byt a všechny spoluvlastnické podíly na pozemcích, takže při převodu vlastnictví bytu včetně podílů na pozemcích bude správní poplatek 2 x 500, 1.000 korun. Maximálně bude moci poplatek dosáhnout 20.000,- Kč u velmi rozsáhlých komplexů nemovitostí. Zvýšený výnos z  těchto poplatků bude použit především na urychlení digitalizace katastrálních map.
 
Petr Vorlíček, tiskový mluvčí MZe