Další kolečko jednání o prověrce funkčnosti Společné zemědělské politiky se týkalo systému přímých plateb. Zjednodušování systému, sjednocování mechanismu plateb pro všechny členské státy a oddělování platby od produkce musí podle České republiky doprovodit nástroje na ošetření tzv. citlivých sektorů, jakými jsou v ČR třeba pěstování chmele, lnu, produkce škrobu a chov skotu.
 
Prověrka „zdravotního stavu“ Společné zemědělské politiky se zjednodušováním a sjednocováním systému přímých plateb podle ministra Gandaloviče vydala správnou cestou, teď jde o nalezení zdravé rovnováhy mezi výhodami a riziky. ČR podporuje model podobný SAPS (jednotná platba na plochu zemědělské půdy) jako jednu z možných variant dalšího směřování přímých plateb sedmadvacítky, ovšem s tím, že je třeba mít k dispozici efektivní a pružné nástroje na ošetření tzv. citlivých sektorů, což jsou v případě České republiky chmel, len, škrob a přežvýkavci.
 
Takovým nástrojem by se mohl stát článek 68 předkládaného návrhu, kde se ovšem české delegaci nelíbí stanovení hranice pouhých 2,5 % z tzv. národní obálky k řešení potřeb příslušných sektorů nebo regionů. Současně pro 7,5 % určených na nezemědělskou činnost a podporu pojištění by Česká republika  obtížně hledala využití a obává se možného překryvu s některými opatřeními Programu rozvoje venkova. Nízký limit finančních prostředků určených na podporu specifických sektorů a regionů ostatně kritizovala většina členských států.
 
 
Petr Vorlíček
tiskový mluvčí Mze