Bioplynovou stanici v Nových Lhoticích na Chrudimsku dnes slavnostně uvedli do provozu ministr zemědělství Petr Gandalovič a hejtman Pardubického kraje Ivo Toman. Stanici za cca 75 milionů korun vybudovalo v letošním roce AGRO Liboměřice, které na ni získalo jako jeden z prvních žadatelů dotaci z Programu rozvoje venkova.

Nová bioplynová stanice o celkové investici cca 75 mil. Kč s dotací z Programu rozvoje venkova by měla vyřešit problém s uskladňováním chlévské mrvy na polních hnojištích, a tak zabránit úniku močůvky do volné přírody. Jde o první zařízení svého druhu na Chrudimsku; s instalovaným výkonem 526 kW bude zpracovávat výhradně zemědělské substráty, kukuřičnou siláž, travní senáž a kejdu skotu.

 „Na výstavbu bioplynové stanice je možnost získat dotaci z Programu rozvoje venkova, a to v opatření Zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a lesnictví a Kvalita života ve venkovských oblastech, diverzifikace hospodářského života. Podpory jsou hrazeny ze tří čtvrtin z prostředků EU, zbytek jde z národních zdrojů,” uvedl ministr Gandalovič. „Pro zemědělce je to dobrá příležitost jak rozšířit a zabezpečit jejich podnikání, které by se rozhodně měli chopit,” vyzval ministr závěrem. V roce 2007 bylo schváleno v rámci PRV 28 projektů výstavby bioplynek, letos 19. Průměrná návratnost investice je kolem 10 let.

Ve snaze dosáhnout cílů stanovených na jaře 2007 Evropskou Radou, tedy do roku 2020 snížení emisí o minimálně 20 % z úrovně roku 1990 a zvýšení podílu energie z obnovitelných zdrojů na 20 % MZe podporuje výrobu bioplynu a dalších obnovitelných zdrojů energie prostřednictvím subvencí. Vlastní produkce vstupních materiálů je podpořena stejně jako v ostatních zemích EU dotací na plochu – Podporou pěstování energetických plodin, tzv. „C-Kreditem“. Na tuto přímou subvenci vhodně navazují tituly v rámci PRV, které nabízejí farmářům možnost kofinancování ve výši až 40 % způsobilých nákladů spojených s pořízením a zavedením technologií na využívání biomasy. Přínos biomasy a její transformace do podoby paliva spočívá zejména v tzv. emisní neutralitě. To znamená, že je prakticky uzavřen cyklus oběhu uhlíku, který v podobě CO2 vzniká při spalování, ale zároveň je používán jako základní stavební prvek při růstu plodin, které slouží jako suroviny pro výrobu biopaliv. Sekundárním efektem je pak zvyšování zaměstnanosti na regionální úrovni, zavádění nových technologií a v neposlední řadě také do určité míry snižování strategické závislosti na dovozu fosilních surovin. V roce 2007 bylo k energetickým účelům využito 150,5 mil. m3 bioplynu, což je o 20 % více než v roce 2006. Nejvíce se na tomto nárůstu podílela produkce bioplynových stanic, kde objem vyrobeného bioplynu vzrostl na 28 mil. m3. Elektrická energie vyrobená z bioplynu v kogeneračních jednotkách byla z větší části dodána do veřejné sítě.

Petr Vorlíček
tiskový mluvčí Mze