Jednou z cest, jak snížit náklady při pěstování chmele, je jeho pěstování na nízkých konstrukcích. Výhodou této technologie je mimo jiné významné snížení potřeby ruční práce, zejména při náročných jarních pracích a při sklizni. Ve Velké Británii se proto již čtvrtina celkové výměry chmele pěstuje tímto způsobem. Touto technologií se začínají zabývat také odborníci v České republice.

Představení technologie pěstování chmele na nízkých konstrukcích bylo mimo jiné součástí programu semináře Agrotechnika chmele, který nedávno uspořádal Chmelařský institut, s. r. o.. v Žatci. O tom, jaké s touto technologií mají zkušenosti ve Velké Británii, hovořil Peter Glendinning, BSc., poradce a výzkumný pracovník Národní anglické chmelařské asociace.

Speciální trpasličí odrůdy
Jak Peter Glendinning uvedl, že počátky přechodu pěstování chmele na nízké konstrukce spadají do roku 1976, avšak první odrůda vyšlechtěná speciálně pro tento typ chmelnice byla zaregistrována v roce 1996. „Trpasličí“ odrůdy, které se pro pěstování na nízkých chmelnicích využívají, jsou charakteristické kratšími internodii, užšímu pazochy, malými a pevnými lity a hustě nasazenými hlávkami.
Výška nízké konstrukce je zpravidla 2,5 metru, specialista však dodal – za předpokladu, že půda umožní manipulaci s větší pojízdnou česačkou v deštivém sklizňovém období, je více ekonomická výška konstrukce tři metry. Chmel roste na plastové síti, kterou není třeba měnit zhruba dvanáct let.

Výhody nízkých chmelnic
Hlavní výhodou pěstování chmele na nízkých konstrukcích je snížení nákladů. Peter Glendinning jejich redukci vyčíslil na 50 %. Snížení nákladů vyplývá ze zjednodušení jarních prací a sklizně (s využitím mobilní česačky), a tedy ze snížení potřeby ruční práce. Rovněž pořizovací náklady vlastní konstrukce jsou nižší proti klasické dosud využívané technologii. Snižuje se i dávka pesticidů a vody potřebné k ošetření porostů.
Důležité je podle odborníka také to, že chmel na nízkých konstrukcích se může sklízet v opravdu v optimální době zralosti. Mobilní česačka je rovněž méně drastická pro samotné rostliny, které nejsou odřezávány a převáženy na stacionární česačku. Očesaná réva a část listí zůstává na chmelnici, a tak může proběhnout zpětné uložení části živin do vytrvalé části chmelové rostliny (babky) a jejich využití v jarnímu nástupu vegetačního období. Přesunutí procesu česání přímo na chmelnici snižuje poškození hlávek, čímž se zvýší kvalita hlávkového chmele.
Peter Glendinning hovořil i o zjednodušení zdravotní kontroly porostů, neboť pěstitel vidí celé rostliny. Zmínil také zlepšení podmínek pro volně žijící zvěř a především ptactvo. To nachází útočiště v chmelních i po sklizni chmele, jelikož jsou při ní odstraňovány pouze hlávky a části listů.

Potřeba nové mechanizace
Na semináři zazněly i některé nevýhody představeného způsobu pěstování chmele. Za hlavní lze považovat nutnost pořízení nových speciálních mechanizačních prostředků. Další z nevýhod je menší provzdušnění porostu, což může vést k většímu tlaku některých chorob a škůdců.

Výzkum v našich podmínkách
„Lze předpokládat, že v budoucnu bude pěstování chmele na nízkých konstrukcích převládat,“ doplnil informace zahraničního hosta Ing. Josef Ježek z Chmelařského institutu ve své přednášce. V malém měřítku se nový způsob pěstování chmele uplatňuje kromě Velké Británie také v USA a Číně. Ověřuje se již také v řadě chmelařských státech Evropy. Česká republika v tomto ohledu nezůstává pozadu a s ověřováním možnosti pěstování chmele na nízkých konstrukcích se opakovaně začíná i u nás.
Ing. Ježek představil projekt Chmelařského institutu realizovaný ve spolupráci z Technickou fakultou České zemědělské univerzity v Praze. Jeho cílem je podle zástupce jeho řešitelů ověřit a navrhnout vhodné řešení výstavky nízké konstrukce, včetně zajištění její stability z pohledu průběhu mechanizovaných prací a zatížení nízké chmelnicové konstrukce hmotou rostlin, vodními srážkami a větrem. Vytvoření systému stěny vyhovující samozavádění chmelových výhonů a umožňující mechanizovanou sklizeň chmele patří do dalšího okruhu řešených otázek. Podle Ing. Ježka si nová technologie rovněž vyžádá navrhnout a vyvinout nové mechanizační prostředky pro pěstování chmele.