Loňské obilí bylo velmi kvalitní
Zdroj: Agroweb, Tatarčíková Lenka (20.1.2009)
Kvalita potravinářské pšenice vypěstované v loňském roce byla velmi dobrá. To potvrzuje zejména vysoký podíl vzorků (40 %), které ve všech parametrech vyhověly požadavkům normy na pekárenskou pšenici. To je od roku 2002 druhý nejlepší výsledek. Obdobná situace panovala také u ozimého žita, jehož dobrou kvalitu dokazuje fakt, že 83 % testovaných vzorků splnilo ve všech parametrech normy na pekárenské žito. Velmi dobrých výsledků dosáhl vloni také jarní ječmen.
Podle Mgr. Ivy Burešové, Ph.D., ze společnosti Agrotest fyto, s. r. o., Kroměříž, byla kvalita potravinářské pšenice ze sklizně 2008 velmi dobrá. Prokázalo to hodnocení vzorků, které společnost prováděla v rámci řešení výzkumného projektu QG50041, na kterém se podílí rovněž Výzkumný ústav pivovarnický a sladařský, a. s. Jak Mgr. Burešová informovala, dlouhodobá spolupráce s dodavateli zaručuje získání dostatečného množství reprezentativních vzorků obilovin k posouzení. Základním požadavkem přitom je, aby vzorky nebyly upravovány, tedy pocházely přímo od kombajnu. „Sklizňové vzorky potravinářské pšenice dodávají pěstitelé z celé české republiky, v loňském roce jich bylo celkem analyzováno 1035, z toho 414 vzorků bylo sklizeno v Čechách a 621 na Moravě,“ sdělila Mgr. Burešová a dodala, že nejkvalitnější vzorky potravinářské pšenice v loňském roce pocházely ze Středočeského, Ústeckého, Jihomoravského, Zlínského a Olomouckého kraje. Nejméně kvalitní pšenice pak byla vypěstována v kraji Královehradeckém a Moravskoslezském. To uvedla na semináři Jakost obilovin 2008, který se uskutečnil na sklonku loňského roku v Kroměříži, pravidelně pořádaným Zemědělským výzkumným ústavem Kroměříž, s. r. o., společností Agrotest fyto, s. r. o., Svazem průmyslových mlýnů České republiky a dalšími.
Ozimá pšenice V hodnoceném souboru potravinářské pšenice, který ve svých laboratořích posuzovala společnost Agrotest fyto, s. r. o., bylo vloni zastoupeno celkem 92 odrůd pšenice. Podle Mgr. Burešové byly nejčastěji zastoupenými Akteur, Ludwig, Bohemia, Cubus, Mulan, Alana, Sulamit, Meritto, Bardotka a Eurofit. Kvalita vzorků obilovin byla hodnocena podle ČSN 46 1100-2 Pšenice potravinářská –požadavky na pekárenskou pšenici, přičemž používané laboratorní postupy využívají metodik doporučených ČSN a ICC. Hodnocenými parametry byly vlhkost, objemová hmotnost, sedimentační index,obsah N-látek, číslo poklesu a obsahpříměsí a nečistot. Jak tvrdí Mgr. Burešová, ve všech hodnocených parametrech vloni vyhovělo ČSN 40 % hodnocených vzorků. Bylo to sice méně než v roce 2007, ale od roku 2002 to byl druhý nejlepší výsledek. Nejvíce vzorků, které splnily všechny parametry, přitom pocházely z Jihomoravského, Zlínského, Olomouckého, Ústeckého a Středočeského kraje.
Dobrou kvalitu zrna potravinářské pšenice potvrdil také nízký podíl vzorků, které nevyhověly v jednotlivých sledovaných parametrech a průměrné hodnoty parametrů. Například průměrná objemová hmotnost loňského zrna pšenice dosáhla hodnoty 79,4 kg/hl (to je druhá nejvyšší hodnota za celé sledované období 2002 – 2008), která potvrzuje dobrou výtěžnost mouky při mletí zrna.
U sedimentačního indexu, jež je ukazatelem dobré pekárenské kvality, byla dosažená průměrná hodnota o osm mililitrů vyšší, než je požadavek ČSN. Číslo poklesu vyjadřující aktivitu amylolytických enzymů v zrnu by se mělo pohybovat v hodnotách od 220 do 400 s. Optimální hodnoty jsou však v rozmezí 220 s – 250 s. Dosažená průměrná hodnota sledovaných vzorků byla 328 s, což je vyšší než optimální hodnota, a proto bude třeba jej před zpracováním mírně snížit.
Další sledovaný znak, obsah dusíkatých látek v sušině, významně ovlivňuje zpracovatelské vlastnosti zrna. Sušina zrna určeného pro pekárenské zpracování by měla obsahovat alespoň 11,5 % (při použití koeficientu 5,7) dusíkatých látek. Loňská pšenice vyhověla i v tomto požadavku, neboť průměrná dosažená hodnota obsahu dusíkatých látek v sušině byla zhruba 12,5 %.
Obsah příměsí a nečistot, jež je ukazatelem znečištění zrna zrny cizích obilovin, mechanicky poškozenými zrny, porostlými zrny, cizími látkami nebo semeny, byl i přes fakt, že šlo o vzorky nepředčištěné, velmi nízký a patřil k nejnižším za celé sledované období.
Ozimé žito
Další potravinářská obilovina, ozimé žito, dosáhla v roce 2008 také velmi vysoké kvality. Posuzována byla u 94 vzorků žita, z toho 42 vzorků bylo sklizeno v Čechách a 52 na Moravě. Kvalita vzorků žita byla hodnocena podle ČSN 46 1100-4 Žito. Stejně jako u pšenice ani tyto vzorky nebyly nijak upravovány pro stanovení podílu příměsí a nečistot. Před zkouškami dalších kvalitativních parametrů pak byly upraveny v souladu s používanými metodikami.
U každého vzorku se hodnotily čtyři parametry: vlhkost, objemová hmotnost, číslo poklesu a obsah příměsí a nečistot. Jak sdělila Mgr. Burešová, až 83 % vzorků vyhovělo ve všech hodnocených parametrech, což je třetí nejlepší výsledek od roku 2004. Průměrná vlhkost zrna činila 10,6 %. Průměrná objemová hmotnost žitného zrna dosáhla hodnoty 75,3 kg/hl. Číslo poklesu u žitného zrna určeného na mlýnské zpracování by mělo být alespoň 120 s. Dosažená průměrná hodnota však byla 223 s, což je dostačující. Obsah příměsí a nečistot (5,2 %) byl ve vzorcích velmi nízký a patřil k nejnižším za celé sledované období.
Jarní ječmen
O kvalitě jarního ječmene ze sklizně 2008 se v další přednášce zmínil Ing. Josef Prokeš, Ph.D., z Výzkumného ústavu pivovarnického a sladařského, a. s. Podle něj byly průměrné hodnoty kvalitativních ukazatelů velmi příznivé. Na základě 453 testovaných vzorků byl zjištěn průměrný obsah dusíkatých látek v sušině zrna jarního ječmene 11,2 – 11,8 %, vlhkost 12,3 %, klíčivost 97,8 % a obsah škrobu 64,3 %. Průměrná hodnota přepadu zrna nad sítem byla 84,7 %, což je podle Ing. Prokeše potřeba snížit. Mezi odrůdy, které se v hodnocených vzorcích vyskytovaly nejčastěji, patřily Sebastian (20 %), Bojos (19 %), Jersey (14 %), Malz (13 %), Prestige (8 %). Populární byly také odrůdy Xanadu, Diplom a Tolar.
Velmi dobrá kvalita loňského jarního ječmene je dobrou zprávou. Špatným signálem je ale podle Ing. Prokeše jeho osevní plocha, která se snižuje. Zemědělce proto nabádá, aby jarní ječmen nepřestávali pěstovat, neboť české pivovarnictví se bez něj neobejde.
Zařazeno v Rostlinná výroba