„Limity pro financování rozvoje venkova jsou klíčové. Pro nás by měla být významnou prioritou možnost pustit podle vlastního uvážení peníze do rozvoje venkova a nastavit kritéria tak, aby to venkovu pomohlo. A to jak zemědělcům, tak radnicím,“řekl ministr zemědělství Petr Bendl.
Hlavní myšlenky zformulované ve společné deklaraci účastníků jednání podle ministra Bendla odrážejí bolestivá místa předkládaných návrhů, přičemž společným jmenovatelem zůstává snaha zabránit nesmyslnému nárůstu byrokracie a potřeba ponechat členským státům dostatek prostoru pro reflexi jejich specifických podmínek tam, kde je to logické a žádoucí.
„Pokud jde o akvakulturu, shodli jsme se na jejím významu nejen pro vnitrozemské státy, ale i pro celou Unii. Za pozitivní považujeme zaměření nařízení na inovace a přenos technologií, jako i udržitelný rozvoj akvakultury, a tím přispění k zaměstnanosti na venkově. Co však v návrhu postrádáme, je podpora investic do akvakultury k posílení konkurenceschopnosti rybářských podniků, přestože jde o unijní prioritu,“ uvedl ministr Bendl.
V souvislosti s kvalitou potravin účastníci brněnského jednání hovořili například o tom, že je nadále těžko udržitelná současná praxe, kdy se výrobky stejného výrobce a stejného typu liší ve složení a kvalitě jen proto, že jsou určeny pro trh v jiném členském státě. „Ačkoli je v této otázce velmi důležitý tlak spotřebitelů na výrobce, je nutné se tímto problémem zabývat i na politické úrovni a jasně dát najevo, že nejsme obyvatelé EU druhé kategorie, a že požadujeme stejně kvalitní produkty pro všechny evropské spotřebitele,“ řekl ministr Bendl.
Jan Žáček
tiskový mluvčí MZe