Obecní kroniky jsou jedinečným pramenem informací o regionu
10/04/12
Obecní kroniky jsou podle Michala Sejka ze Státního okresního archivu Benešov jedinečným pramenem informací, který využívají celé generace. K jejich psaní se proto musí přistupovat věcně a zodpovědně a zaslouží si také patřičnou ochranu. Michal Sejk to řekl na setkání regionálních kronikářů, které pořádaly ve středu v Benešově svazek obcí CHOPOS, společnost Posázaví o.p.s., Městská knihovna […]
Obecní kroniky jsou podle Michala Sejka ze Státního okresního archivu Benešov jedinečným pramenem informací, který využívají celé generace. K jejich psaní se proto musí přistupovat věcně a zodpovědně a zaslouží si také patřičnou ochranu. Michal Sejk to řekl na setkání regionálních kronikářů, které pořádaly ve středu v Benešově svazek obcí CHOPOS, společnost Posázaví o.p.s., Městská knihovna Benešov a Státní okresní archiv Benešov. Akce se zúčastnilo 31 lidí, kteří zaznamenávají život v obcích a městech regionu Posázaví.
„Zajímá mě především obsah kronik, tedy do jaké míry splňují nějaká pravidla, nakolik jsou věrným zrcadlem své doby. Pokud si někdo přes kroniku vyřizuje své osobní účty, nebo naopak se tam bojí napsat něco ostřejšího, pak kronika nemá takovou úroveň. I když je třeba nádherně kaligraficky vybavena a je doplněna přílohami, pořád to neznamená, že je kvalitní,“ řekl Michal Sejk.
Obce jsou podle něj povinny vést kroniky od roku 1920, v praxi se to ale téměř nedodržovalo. Upravil to až nový zákon z roku 2006. „Kroniky spíše beru do archivu, protože si myslím, že si ochranu zaslouží. Máme velice tristní zkušenosti s tím, v jakém stavu se kroniky dochovaly, jak se ztrácejí nebo jak se s nimi na některých obcích zachází,“ dodal Michal Sejk.
Bedřich Švejda začal psát kroniku obce Řimovice v roce 1999. „Požádala mě o to tehdejší starostka. Neměl jsem ale na co navázat, obecní ani hasičská kronika se v obci nedochovaly. Nevěděl jsem, kolik práce mi psaní zabere, ale už jsem si vytvořil systém. Počasí zapisuju denně, hlouběji se věnuji důležitým událostem. Někdy mám na psaní míň času nebo mi chybí nálada, na zápisu to ale nesmí být znát. Kroniku píšu při zaměstnání, jsem svobodný, tak se tomu můžu věnovat,“ řekl Bedřich Švejda.
Pro Martu Zajíčkovou se psaní kroniky obce Hvězdonice stalo velkým koníčkem před dvěma roky. Psaní převzala po kolegovi, který život v obci dokumentoval skoro 50 let a laťku prý nasadil velice vysoko. „Dobře se zhostil popisu politického charakteru daného období, moc ale nezaznamenával obyčejný život lidí. Snažím se to napravit, píšu třeba i o tom, proč a kdy se drží posvícení. Doplňuji informace tak, aby se nezapomnělo na naše zvyky, na to, kam lidi chodili do školy, jak se u nás žilo. A přidávám do kroniky fotografie, protože fotodokumentace se v ní nevedla. Prosím staré lidi, aby mi věnovali nebo půjčili staré fotky, nechám je zpracovat a dodám je do kroniky. Moc mě to baví, mám v kuchyni připravený diář a cokoli je potřeba, si do něj zapíšu a potom to zaznamenám do kroniky,“ uvedla Marta Zajíčková. Nedávno dokázala pátráním v kronikách po 608 letech najít potomka zbořených hradů a zámků v okolí Hvězdonic. „Byl to obrovský adrenalin a přiznám se, že jsem myslela, že to nerozdýchám,“ poznamenala s úsměvem Marta Zajíčková.
Setkání kronikářů mělo velký úspěch. Účastníci se shodli na tom, že budou podobné akce opakovat.
Jaroslava Tůmová
Kontakt pro další informace:
Bohuslava Zemanová, e-mail: zemanova@posazavi.com, tel. 723 881 081
Zařazeno v Místní akční skupiny a mikroregiony
