Srovnání s mírou inflace je podstatné, protože ta odpovídá růstu nákladů, které zemědělcům vznikají při plnění jejich závazků. V rozhodujících položkách je růst nákladů dokonce ještě rychlejší a jen za období 2005-2012 vzrostly ceny nafty o 30 %, elektřiny o 45 % a celorepubliková mzda o 32 %. Je pravdou, že náklady rostou všem, ale zatímco v úrodných oblastech rostou i příjmy, tak v oblastech neúrodných zaměřených především na chov skotu příjmy klesají a je otázkou, zda se s tím zvládnou zemědělci vypořádat prostřednictvím dalšího enormního růstu produktivity práce, tzn. především snižováním počtu zaměstnanců.

Ještě hůře vychází srovnání nových sazeb LFA a AEO s cenami a výnosy tržních komodit, které vzrostly mezi lety 2005 – 2012 dle údajů ČSÚ a Státního zemědělského intervenčního fondu i na dvojnásobek. Tržby z hektaru krmné pšenice vzrostly na 204 %, potravinářské pšenice na 178 % a řepky na 156 %. Obdobně výkupní ceny elektřiny z bioplynových stanic vzrostly na 135 %. To je v ostrém kontrastu s příjmy zemědělců v méně úrodných oblastech, které jsou tvořeny především platbami LFA a AEO, jež za stejné období klesly o 15 %.

V horské oblasti, tedy LFA-H, činí dle ekonomických kalkulací nová sazba 6864 Kč/ha, tj. o 48 % více oproti dosavadnímu váženému průměru sazeb horských oblastí ve výši 4648 Kč/ha a nejvíce se blíží inflaci a růstu tržeb komodit.

Sazba v ostatních méně příznivých oblastech, tedy LFA-O, roste na 4451 Kč/ha, tj. o 31 % vůči váženému průměru dosavadních sazeb v oblastech „O“ a „S“, který činil 3410 Kč/ha. Oblasti „S“ se specifickými omezeními budou nově začleněny do ostatních oblastí „O“.

Nová sazba u základního managementu AEO pro louky a pastviny roste o 26 % na 3504 Kč/ha, když původní průměrná sazba pro louky a pastviny činila 2783 Kč/ha. Nově dochází ke sloučení těchto dvou podopatření luk a pastvin do jednoho.

Mezi agroenvironmentální opatření bylo v minulém období řazeno i ekologické zemědělství, které bude nově od AEO odděleno. Zde je u rozhodující sazby, tj. ekologického obhospodařování travních porostů nárůst nejnižší, a to pouhých 8 %, když sazba roste z 2650 na 2855 Kč/ha.

Svaz marginálních oblastí vyjadřuje své znepokojení zejména tam, kde by sazby nekryly inflaci. Upozorňuje současně, že sazby LFA, AEO a EZ jsou jedinými plošnými sazbami, které jsou podmíněny chovem dobytka a jsou tak nejefektivnější podporou živočišné výroby. Podpora živočišné výroby je velmi vážným tématem, protože ji opouští čím dál více zemědělců kvůli lukrativnější polní výrobě. Toto vede k větší zátěži krajiny, zhoršující se kvalitě pitné vody a poklesu dlouhodobé úrodnosti zemědělské půdy a tento proces jde také proti záměru zajistit českému zemědělství trvalou udržitelnost. Otázka pokrytí či nepokrytí inflace u nákladů a nastavení sazeb na základě ekonomické reality je tedy otázkou podpory či nepodpory živočišné výroby.

Veřejný zájem i podmínky ze strany Evropské unie kladené na členské státy pro čerpání prostředků na realizaci Společné zemědělské politiky požadují rozdělovat prostředky tak, aby byly zachovány nebo rozšířeny plochy stálých pastvin. V opačném případě se ČR bude potýkat se sankcemi Evropské komise ve formě krácení přímých plateb. Pokud sazby nevykompenzují zemědělcům růst nákladů obětované příležitosti, budou pochopitelně rozorány další hektary stálých pastvin, čímž mimo jiné dojde k dalšímu růstu nadprodukce.

Nastavení podpor bezpochyby ovlivní další směřování resortu zejména tam, kde podpory představují významnou část příjmu zemědělců, tj. v málo úrodných regionech. Konečnou výši sazeb má ale ve svých rukou ministr zemědělství, který může sazbu oproti vypočtené újmě snížit nebo navýšit. Svaz marginálních oblastí vyjadřuje přesvědčení, že ministr v souladu s obecně deklarovanou podporou živočišné výroby navýší sazby tak, aby byl pokryt růst nákladů na chov skotu.

Ing. Milan Boleslav
předseda Svazu marginálních oblastí