V souladu s evropskou legislativou byly členským státům v oblasti přímých plateb stanoveny nové povinnosti vyplývající z reformy Společné zemědělské politiky, zejména jim bylo umožněno učinit některá rozhodnutí s ohledem na národní zájmy. Proto bylo nutné o jednotlivých aspektech nastavení přímých plateb informovat Evropskou komisi do 1. srpna 2014 tak, aby mohla od 1. ledna 2015 platit nová pravidla.

Výplata přímých plateb bude pokračovat prostřednictvím jednotné platby na plochu (SAPS) do roku 2020. Současně došlo k převodu finančních prostředků z I. pilíře (přímé platby) do II. pilíře (Program rozvoje venkova, PRV) v letech 2015 – 2019 v roční průměrné výši zhruba 2,5 % (600 mil. Kč) a k rozhodnutí o aplikaci degresivity – snížení přímých plateb pro velké podniky (5 % příjmu ze SAPS nad 150 000 €) a jejich přesunutí do rozpočtu PRV. Ministerstvo zemědělství využilo možnosti podpořit citlivé sektory v rámci dobrovolné podpory vázané na produkci ve výši 15 % roční obálky pro následující období 2015 – 2020, což odpovídá roční průměrné částce kolem 3,46 mld. Kč. Mezi podporovaná odvětví patří brambory určené na výrobu škrobu, chmel, ovoce, zelenina, konzumní brambory, cukrová řepa, bílkovinné plodiny, krávy bez tržní produkce mléka, sektor mléka, ovce a kozy. Na podporu pro mladé zemědělce bude vyhrazena maximální možná obálka finančních prostředků. Evropská komise byla rovněž informována o nastavení aktivního zemědělce a ozelenění v ČR. Zároveň byla učiněna rozhodnutí nezavádět režim pro malé zemědělce, redistributivní platbu a platbu oblastem s přírodními omezeními (LFA) prostřednictvím I. pilíře.

Podoba nastavení přímých plateb byla pravidelně diskutována se zástupci nevládních organizací a také s jednotlivými organizacemi spadajícími do gesce MZe.

Hynek Jordán
ředitel Odboru komunikace MZe