Státní rostlinolékařská správa Oblastní odbor v Opavě Determinační centrum mšic Opava
		CZ 746 82 Opava, Jaselská 16 e-mail: obo.opava@srs.cz tel. +420 553 631 111(226) fax +420 553 627 388

APHID BULLETIN č.17/2006

31.týden (24.7. - 30.7.)

		Čáslav	Chrlice	Lípa	Věrovany	Žatec
Acyrthosiphon pisum (kyjatka hrachová)	ACYPIS	8	2	6	6	1
Aphis fabae (mšice maková)	APHFAB	2	1	0	4	0
Aphis nasturtii (mšice řešetláková)	APHNAS	0	0	0	0	0
Aphis spp. (A.frangulae(m.krušinová),A.craccivora(m.vojtěšková),A.rumicis,A.idaei(m.maliníková) aj.)	APHISP	33	71	46	95	36
Brachycaudus helichrysi (mšice slívová)	BRAHEL	0	1	2	1	0
Brevicoryne brassicae (mšice zelná)	BREBRA	81	26	69	311	188
Diuraphis noxia (mšice zhoubná)	BRAYNO	27	330	19	158	168
Dysaphis spp. (především D.plantaginea (m.jitrocelová), D.pyri)	DYSASP	0	0	0	0	0
Hyalopterus pruni (mšice švestková)	HYAPRU	80	76	108	108	89
Hyperomyzus lactucae (mšice lociková)	HYPLAC	0	0	0	0	0
Macrosiphum euphorbiae (kyjatka zahradní)	MACEUP	0	0	0	0	0
Metopolophium dirhodum (kyjatka travní)	METDIR	0	2	3	0	1
Myzus persicae (mšice broskvoňová)	MYZPER	0	1	1	1	1
Phorodon humuli (mšice chmelová)	PHOHUM	1	1	0	2	0
Rhopalosiphum padi (mšice střemchová)	RHOPAD	2	7	23	35	12
Sitobion avenae (kyjatka osenní)	SITAVE	4	4	2	11	9
ostatní mšice (nesledované druhy)	OSTM	63	21	69	96	37 1
celkem mšic		301	543	348	828	544
za předchozí rok (2005)		537	926	825	879	1634
za kalamitní rok (1994)		163	12	357	76	1035

Počasí
Poslední červencový týden byl stejně jako předchozí čtyři plně v režii letního slunovratu. Bylo teplo a téměř nezapršelo. Rostliny vystavené dlouhodobé nepřízni vnějšího prostředí ( extrémní teploty a nedostatek vody ) zpomalily rychlost růstu a fotosyntézy. A mnozí lidé často hledají východisko ze stresu tím, že si nechávají zahrát alespoň písničku o ladovské zimě. To skutečné ochlazení je avizováno už počátkem srpna . To je dobře, protože " Parno-li na Dominika ( 4. 8. ), zima pak je převeliká.

Situace v letové aktivitě mšic
V uplynulém 31. týdnu došlo k dalšímu zeslabení letního přeletu. Početnější úlovky byly jen u mšice zelné, která dokončuje migraci z dozrávajících řepek a u mšice švestkové, která odlétá ze slivoní a švestek. Pokles úlovků u obilních mšic signalizuje, že v porostech obilnin je již jen slabá populace neokřídlených mšic. Za zmínku stojí letošní delší dobu trvající vysoké úlovky mšice zhoubné v SP v Žatci. Ještě v nedávné době byly početnější úlovky mšice zhoubné na území Čech velkou vzácností.

Stav porostů

Obilniny
Probíhá sklizeň obilí. V nížinách žně pomalu končí, v podhůří začínají úrodu teprve sklízet. Pod střechou je odhadem 40% úrody, výnosy jsou značně rozdílné, kvalita se zdá být dobrá a mohla být ještě lepší, protože u některých honů pšenic máte pocit, že jste v zátopové lokalitě a ve vzduchu je pach z leklých ryb po jarních záplavách, stejný pach doprovází i mnohé farmáře vezoucí obilí prodat. Výmluva, že na svačinu má slanečka na výkupčího neplatí, obilí nevykoupí, protože typický slanečkový pach je cítit z fůry pšenice a patří sněti rodu Tilletia. Farmáři nezbývá nic jiného, než se vrátit s nákladem domů a podle zákona č. 326/2004 Sb. o rostlinolékařské péči tuto závadnou pšenici uskladnit doma. Cestou domů si jistě vzpomene na náš loňský AB č. 16, ve kterém jsme upozorňovali na lokální problémy se snětivosti pšenice a jak tomuto problému předcházet.

Snětivost pšenice - z rodu Tilletia se nejčastěji vyskytuje v ČR na pšenici mazlavá sněť pšeničná ( Tilletia caries - TILLCA ) a a zakrslá sněť pšeničná ( Tilletia controversa - TILLCO). Choroba se přenáší osivem, půdou a větrem.

U TILLCA jsou hlavním zdrojem infekce obilek spory ( teliospory ), které se uvolňují při mlácení napadeného obilí. Zachycují se na povrchu obilek, hlavně v obilné rýze. Vyskytuje se zejména u farmářů kteří vysévají své osivo bez kontroly zdravotního stavu. Infikované rostliny mají zkrácená stébla, klas je naopak delší, nenormálně utvářený a zabarvený. Namísto obilek se tvoří světle zelené hálky, které později tvrdnou. V klasu mohou být postižena všechna nebo jen jednotlivá zrna. Hálky obsahují teliospory a zapáchají po slanečcích. Infekce je podporována nízkými teplotami ( 5 - 10 °C ), víc bývají napadány ozimé pšenice vysévané později. Základem ochrany je moření osiva fungicidy. Proti TILLCA vykazují dostatečnou účinnost všechna mořidla registrovaná proti snětím.

U TILLCO je v posledních letech pozorováno navýšení jejího výskytu ( naše laboratoř potvrdila letos již dva výskyty ). Napadené rostliny mají značně zkrácené stébla, jsou bohatě odnožené a dříve dozrávají. V klasu jsou stejně jako u TILLCA kulovité hálky vyplněné teliosporami, jsou tvrdší a při mlácení se zcela nerozbijí. Ve srovnání s TILLCA mají teliospory na povrchu hlubší lišty ( druhové rozlišení je možné jen mikroskopickým vy šetřením ! ). Teliospory klíčí při 0 - 10 °C a ke klíčení nezbytně potřebují světlo! Mělký výsev podporuje napadení rostlin. Hlouběji zapravené teliospory si podrží klíčivost až 8 let. Pozdě na podzim bývají infikovány klíčky a brzy na jaře odnože pšenice. Pro klíčení a infekci jsou příznivé dlouhodobé nízké teploty, proto se tato sněť vyskytuje zejména v podhorských oblastech. K omezení choroby je nezbytné v zamořených lokalitach vysévat jen uznané osivo namořené specielním mořidlem s účinnou látkou difenoconazole ( Dividend 030 FS, Celest Exrea O50 FS) nebo bitertanol + fuberidazole ( Sibutol 398 FS ), zajistit dokonalou přípravu půdy pro setí a osivo zapravit do hloubky nejméně 4 cm. Případně na zamořených honech pěstování pšenice vyloučit.

Ten kdo nechce riskovat musí: Průzkumem zjistí, zda nemá některé hony snětivé - okraje pozemků, řídká místa. V případě zjištění nebo podezření na výskyt provést mikroskopický rozbor zrna za účelem potvrzení infekce a určení druhu sněti (nezbytné pro výběr mořidla ). Vysévat jen mořené osivo.

Cukrovka
Pokračující teplé a suché počasí nadále stresuje porosty cukrovky, řepa prakticky zastavila růst. Velkým štěstí je, že kromě abiotických stresových faktorů řepu neohrožuje žádný biotický stresový faktor. Škodlivost mšic již pominula a o dalších škůdcích na řepě nemáme žádné zprávy. Stejně tak i o sílícím tlaku patogenních hub nemáme prozatím žádné informace. U cerkospriózy jsou sice dlouhodobě splněny teplotní podmínky pro infekci, ale chybí nezbytná vysoká vzdušná vlhkost, proto nepřibývá hlášení o výskytech. Letošní teplý a suchý rok je velmi příznivý pro teplomilnou listovou chorobu cukrovky - padlí řepné. Choroba způsobuje na horní a spodní straně starších listů bílošedé pomoučené povlaky, které postupně zachvacují i mladší listy a řapíky. Při objevení infekce porost ihned ošetříme některým z registrovaných fungicidů. Při použití přípravků obsahujících síru neprovádět ošetření při teplotách přes 25 °C ( nebezpečí popálení porostu ). UPOZORNĚNÍ - předpověď počasí na I. dekádu srpna předpovídá vydatné deště, to by pak znamenalo i příznivější podmínky pro infekci cekosporiózy - a nezbytnost fungicidního ošetření, sledujte prognostické modely a pečlivě hledejte příznaky infekce na rostlinách!

Brambory
Porosty jsou nadále stresovány suchem. Z biotických faktorů působí na bramborách škody zejména mandelinka bramborová a obecná strupovitost. Let bramborových mšic byl v uplynulém týdnu opět jen velmi slabý. Ve žlutých miskách v Lípě byla ulovena sice jedna mšice broskvoňová, ve srovnáním s dlouholetým průměrem to však znamená jen silně podprůměrný výskyt. Stejně jako v SP i ve ŽM byla nejpočetnější mšicí mšice zelná. Ačkoliv momentálně nehrozí žádné další dramatické zvýšení letové aktivity mšic, je nezbytné pokračovat v průběžných kontrolách stavu porostů a činit neodkladná rozhodnutí - desikace porostů, pozor - po avizovaných srážkách ( I. dekáda srpna ) lze očekávat obrůstání porostů. Zvýšené nebezpečí přenosu bramborových viróz hrozí zejména v oblastech, kde se v blízkosti sadbovýh porostů vyskytují infikované rostliny ( konzumní porosty ).

Brukvovitá zelenina
Silný let mšice zelné nabádá k udržování účinné insekticidní clony !!

V Opavě 4.8.2006
Antonín Köhler